PF 2017

Ranní pohled od Refuge du Hahnenbrunnen na severní část hřebenu Vogéz – 5. den cyklopuťáku.

Studená krása

Po včerejším mrazu přišla v noci mlha
a tak poslední den roku 2016 narostla všude spousta křehké, bílé, studené krásy. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odpoledne jsme Janou vzali “fofrklacky”, šli Pelinami do Hradník, přes Zářeckou Lhotu a kolem Kopanin a užívali si koukání, jak suchá tráva, zvětralé sklály a opadané stromy jsou v kontrastu s bílou jinovatkou najednou plné barev.

Po návratu padla únava (zřejmě kumulovaná s včerejší vycházkou na oběd do Mýta), takže před tradiční silvestrovskou partií Scrabble byl hodinový “klid na lůžku”.  

Osmička nad Zdobnici

 

 

 

 

Naše běžkařská klasika kolem Deštné

Trasa: Deštné – vrchol sjezdovek – Luisino Údolí – Pod Velkou Deštnou – Šerlich – Polomské Sedlo – Sedloňovský Černý Kříž – Deštné, 20.5 km, nastoupáno 700 m;

Slunce, -2°C, nahoře vítr, ale celkově: snové počasí.

Parkujeme kousek za benzinkou v Dešté; vpravo nebylo místo, tak jsem zahájil parkování na straně k Bělé, než se stihnou obout a utáhnout ortézu (už standardní součást mého běžkařského outfitu), jsou kolem další auta.

10:30 Vycházíme z parkoviště u sjezdovek. Pochybnost o fyzické připravenosti zaháníme s mžouráním do slunce na modré plání: “Kvůli takovému počasí si přece našinec pořizuje běžky. Když To nepůjdeme dnes, tak kdy?”
11:15 Nad sjezdovkami (předtím několik kašlacích zastávek);
11:30 Luisino Údolí; směr Velká Deštná jako obvykle ‘direttissimou’ 
12:10 U studánky (Jana na mě semtam trpělivě čeká).
12:15 ‘Severozápadní obchvat’ Velké Deštné - vrchol vypouštíme (“Fouká tam a vůbec”), svačíme 
13:00 Šerlich.

Pokračování přes Bukačku, Polomské Sedlo (13:30) a kolem Sedloňovského vrchu (včetně odbočky k Černému Kříži, 14:00) skoro běžíme.
V závěrečním dlouhém sjezdu do Deštné dokonale ztuhneme a tak k autu docházíme (14:40) krokem trochu komickým.

Dnes ‘vařím’ = od Častolovic telefonát do choceňského fastfoodu: “Prosím, šlo by 2x kejpíčko za 20 minut?”.
(Ta technika. Ale ’… když ty týmy vědců to pro nás vymysleli, tak přece nebudeme tak krátkozrací, abychom jejich úsilí bojkotovali’  -volný citát, Srslení Borna+Dušek). 

 

 

 

Mňága a Žďorp v M-Klubu

Mňága a Žďorp: “Všeho víc pro každého”
Adventní koncert snů, absolutní odvaz a další nejlepší koncert mého života!
Poctivá muzika, u které by se nedalo sedět – ještě že v M-Klubu se sedět nemusí!
Muzika, u které i našinci (60-, 55+) zpívají, skákají/tancují, mávají a tleskají.
Verši “Tlusté koberce plné prachu…”  začaly dvě hodiny radosti, většinu písniček zpíváme s kapelou;
samozřejmě zazněly “Chtěl jsem te jenom pohladit”, “To je ta písnička”, “Jako je sama skála” … i Matahari. 
Už za hodinu jsme propocení ‘durch’ a dlaně bolí. Ale daří se výskoky sounož ... pravda, jen chvíli a jen kousek na zem :-(
Snad tohle ještě někdy zažijeme!!!!

P.S.1: Jak píše Petr na fc ‘mňágy’: Všechno je před námi, tak jako vždycky bylo: Kde jinde?!

P.S.2: Kompletní citát hlášky z úvodu písničky ‘Matahari’ (jedné ze 150 našich nejoblíbejnějších písní M&Z):
“Na počátku byla tma. A ta tma byla prázdná a beztvará. A kromě té tmy jsem byl také já. A já jsem se vznášel nad tou tmou a viděl jsem, že jsem sám. Budiž světlo!” (bomba #20 před výbuchem v kosmické lodi Temná Hvězda) - viz wikipedia.

První běžkování po zákroku

 

Trasa: Deštné (sjezdovky) – rozcestí na Sv. Tomášem – Zámeček – Luisino Údolí – Deštné; 13 km, 420 m převýšení
Mlha - mrholení, mokrý sníh, +1°C. 

Absťák od lyží, způsobený “odlehčením kolena”, už trvá rok – je čas na změnu.
Na horách nachumelilo, jedeme s Janou zkusit ‘procházku na běžkách’.
Předpověď počasí zněla ‘nic moc’ – skutečnost byla horší: sníh mokrý, občas mrholení nebo aspoň “silně snížená viditelnost”.
Proti dřívějšku jsme výrazně pomalejší, ‘stylovým’ doplňkem je ortéza na levém koleni. 
Ale stejně to byla paráda!!!

A navíc jsem vařil – kousek za Solnicí zavolal do choceňského fástfůdu: “Dvakrát hamburgr, prosím, takovej ten standardní”
”Jakej??? Myslíte kejpíčko?”
”Aha, jo, asi jo, za půlhodiny může bejt?”
Debata o novince v mém jídelníčku mě tak vyvedla z míry, že jsem se ani nepředstavil. Ale burgr byl skvělý.
Jsa v tomto oboru novic, věřím mínění svých potomků: “Kam se na to hrabou McDonald’s”.