8:30 Jako každý den před naším odjezdem na lyžování prohodíme pár slov s paní domácí. O teplotě venku říká, že ráno bylo -18°C, teď bude asi tepleji, přitom otvírá dveře a jen v halence se jde podívat na teploměr. Jdu za ní - kousek od vchodových dveří visí malý lihový teploměr, jaký visel kdysi ve třídě na základce. Stupnici má do -15°C, červený lihový sloupec končí centimetr pod stupnicí, z "baničky" ho vykukuje jen malý kousek. Víc než -18°C určitě neukazuje.Jedeme stejným směrem jako včera, ale o 3 km dál do vesnice Scheffau. Je sobota, na parkovištích je nával autobusů; na lanovku na Brandstadl (známe ze včerejška) stojíme chvíli skoro čtvrthodinovou frontu.
Naším hlavním cílem je Hohe Salve, výrazný kuželový vrchol, který o více než 100 m převyšuje ostatní vrcholy tohoto hřebenu SkiWelt.
Přejíždíme sjezdovky směrem k němu, ale kvůli osobní potřebě a mrazu už po desáté "zapadneme" do Biwaku na cappucino. Na toalety se sice musí "rundum" a je na nich cedulka "Für selbstmacher", ale splňují rakouský standard.
Pár dalších "svezení" a zase se těšíme do tepla... jenže do vyhlédnuté restaurace Holzalm se nevejdeme.
Po červené 1b sjíždíme do Brixen im Thale, další příležitost k občerstvení je o kousek dál - Berggasthog Nieding. Krojovaný vrchní zdraví dřív než stihnu sundat zapocené brejle a vzápětí brzdí domorodou rodinu, vcházející hned za námi, dotazem, kolik jich je, že mají dost plno. Když se dozví, že jsou 4, obrací se na nás řečnickou otázkou, zda nebude vadit, když nás všechny posadí k jednomu stolu. Vede nás společně do jedné z místností restaurace. Pěkné prostředí, příjemná obsluha a skvělá grilovaná kotleta s kupou zeleniny a samozřejmě tyrolského špeku - to chci zažít ještě jednou! (Doma bychom za takový oběd pro pro dva, včetně pití a espresa, dali výrazně víc než 28 Euro)
Pokračování červené sjezdovky k dolní stanici lanovky v Brixen im Thale by podle sklonu mělo mít černou barvu.
Přes údolní silnici vede vysněžená lávka ke kabinkové lanovce na druhý, vyšší hřeben SkiWelt. Přes několik vrcholů se dojede do Kitzbühelu. Tuhle část ale projedeme až někdy jindy. Snad!Na vrchol Hohe Salve musíme přes 3 lanovky, cestu k Mittelstation nad Hopfgarten nám "značkuje" starší domorodec, s kterým jsme se sešli na lanovce. V srandovním kulichu a plandající větrovce vypadal silně "out", ale moc bych si přál, abych se v jeho věku dokázal řítit sjezdovkou jako on!
3x se vrátíme do kabinky vedoucí na vrchol - hlavně, abychom se ohřáli. Pohled na kostelík na vrcholu i do více než kilometr hlubokého údolí je úžasný, kombinace červených a černých sjezdovek je parádní, ale mráz nám dává zabrat.
Po půl druhé vyjíždíme zpět, najít cestu není úplně jednoduché, spíše náhodou objevíme další (tj. třetí) "sedačku s bublinami" č. 6/51. Ještě jedna zastávka na doplnění tekutin v Keatalm.
Po 4. sjíždíme v hustém zástupu do Scheffau; zdá se všechny autobusy odjíždějí v půl páté. :-(
Žádné komentáře:
Okomentovat