Počasí: slušné = oblačno-polojasno, +3°C, dost silný vítr
Sníh: hrůzný = mokrý, smekavý, tající v celém objemu, silně bořivý, v lese pokrytý spoustou větviček a jehličí
S Janou
Běžkařské trápení "oficiální" běžkařskou trasou nad Deštným v Orlických horách: sjezdovky - Luisino Údolí - Pod Velkou Deštnou - Šerlich - Bukačka - Polomské sedlo - Sedloňovský Černý kříž – sjezdovky
Vyjíždíme na třikrát:
1) Při zastávce ve “sběrném dvoře” (odvoz plastů) zjistím, že došla voda v ostřikovači; doma mám celý "kanystřík"
2) V Běstovicích mě napadne, že jsem si možná nevzal lyžáky; vzápětí zjistím, že nevzal.
3) Konečně
10:45 Sníh tvoří vlhkou, dost tuhou, smekavou plochu.
Mažu červeným (bohužel nemám "žlutý med").
Vycházíme z parkoviště u sjezdovek v Deštném; už nástup ukazuje, že dnes to bude výživné: za barierou vedle silnice se bez lyží zabořím do sněhu až po zadek.
Když se postavím na jednu běžku a opřu o hůlku, ta projede sněhem jako nůž máslem a zarazí se až o hlínu - nad sněhem z ní vykukuje asi 30 cm.
Vykročím s lyžemi na nohou, před krátkým stoupáním se opřu o hůlku, která se zase zaboří, lyže prokouznou a já ležím s nosem ve sněhu - televizní diváci by se váleli smíchy.
Stoupáme po oficiální běžkařské stopě, smeká se to, ale aspoň se neboří hole.
U horní stanice vleků mažeme znova stoupacím.
11:45 Luisino Údolí; "diretissimou" směr Velká Deštná; po odloučení z udržované trasy se stoupá líp.
12:20 U studánky; svačíme kousek pod křižovatkou s cestou od Šerlichu. Nejdeme na vrchol, odbočujeme doleva na stopu obcházející vrcholy Velké i Malé Deštné po jihozápadním úbočí. V místě, kde jsme před pár týdny odbočovali dolů na zachumelenou asfaltku, pouštíme před sebe mladou dámu, která má zjevně dnešního smekání taky plné zuby.
Vítr fouká do zad, i na rovině nás tlačí slušnou rychlostí; závěr sjezdu po "oficiální" cestě do sedla pod Šerlichem je hodně rychlý.
13:15 Šerlich, směr Bukačka. Spousta polámaných stromů, větve a jehličí v zledovatělé, ale mokré stopě.
13:45 Vrchol Bukačky. Běžeckou stopu tu "frézoval" buď idiot nebo majitel nějakého psychického problému - stopa vede pod nízkými větvemi stromů; poškozování jsou lyžaři i stromy :-( 
Polomské sedlo; Sedloňovský Černý Kříž tentokrát míjíme bez zastavení; smekáme se na poslední "lokální maximum" od Sedloňovem s vyhlídkou daleko do kraje.
14:20 Odpočinkový dlouhý sjezd do Deštné, sníh s klesající nadmořskou výškou měkne a je pomalejší.
15:00 Odjezd domů.
"Dnes jsme si hrábli!"
Žádné komentáře:
Okomentovat