Trasa 11 km, doba 4:00.
Včera pršelo, na horách sněhu nepřibylo, tak jedeme s Janou na pěší výlet.
11:00 Auto necháváme na parkovišti v Boru u Skutče (GPS: 49°49'21.863"N, 16°7'38.576"E).
Jdeme po červené směr Dudychova jeskyně a Vranice.
Sestup na dno skalnatého údolí je zábavnější než jsme předpokládali na základě teze
“tam je písek, tam to rychle vyschne”.
Další cesta podle potoka je idylická;
podíváme se k Mojžíšovu prameni (11:45),
do Vranic (12:00) potkáme jen jednu mladou rodinu.
Na rozcestí se stáčíme vpravo a pokračujeme po žluté dalším zalesněných údolím, tentokrát proti proti toku menšího potůčku.
Mělké kořenění některých vyvrácených stromů ukazuje, že to tu nemají snadné.
12:25 Na rozcestí “Pod Kostelíčkem” svačíme, pak na skalní útvar s funěním vylezeme.
Pokračujeme po červené, která přes malý hřebínek vede do “skalního města”, jehož centrem jsou Toulovcovy maštale.
Zatažená obloha se rozjasňuje;
když si prolezeme Oslí chodbou(13:00), je “azuro”.
13:15 Hrnčířova skála, Toulovcovy Maštale… paráda.
Zaslechneme hlasy, ale jejich majitele nepotkáme.
Někomu přišlo jako dobrý nápad popsat bílou barvou jednotlivé části skalního útvaru jako místnosti v bytě, nám to ale připadá jako pitomost.
13:20 Po zelené se vracíme do Boru.
Asi 4x přecházíme přes Novohradku,
po zkušenosti s rozvolněným “soukládím”, které se rozkmitalo Janě pod nohama, preferujeme skoky po kamenech.
Sluneční paprsky, vysušující kůru stromů v chladném vzduchu, se starají o romantické pohledy.
Auto zatím míjíme (14:00), chceme se ještě podívat na skalní útvar Kolumbovo vejce.
Jdeme po žluté na severozápad, když ujdeme určitě 2 km, otáčíme.
Zkouším se zeptat kolemjdoucího páru, zda to tu znají -
dívka bradou ukáže na mládence, ten sice znalost okolí přizná, ale poradit nedokáže.
V 15:00 sedíme v autě a vyjíždíme k domovu.
Žádné komentáře:
Okomentovat