Expedice Machovská Lhota 2/3: Okolo Ostaše

Trasa Machovská Lhota – Bělý – Bezděkov – Police nad Metují – úbočí Ostaše – Česká Metuje – Police n.M. – Slavný – Zelený hájek - Pánův kříž – M.L.  44 km; 9:30 – 17:30;
polojasno s přeháňkou; 15 – 20°C.

9:30 Po vydatné snídani vyjíždíme na okruh, kterým chceme objet Broumovské stěny přes Ostaš. Detaily trasy se budou upřesňovat “za pochodu”.

Prodejna v Machově na náměstí má otevřeno; kupujeme neslazené minerálky a sladkosti.
První stoupání a pak sjezd nás přivedou do vesnice Bělý (cyklotrasa 4000); z hřebene parádní výhledy na okolní kopce.

Starosvětský obrázek s anachronizmem: Uprostřed kvetoucí louky, nad zalesněným údolím se zurčící bystřinou pod šumícími bory a skalami na obzoru, sedí ve vysoké trávě dlouhovlasá dívčina. Dlouhou sukni má rozprostřenou, kolem ní se pasou 4 kozy. Dívčina má skloněnou hlavu a – teď končí bukolika - zaujatě něco tvoří na svém iPadu … pořád lituju, že jsem tu idylu nevyfotil.

10:15 Vystoupáme na kopec nad Bělým. Sjezd přímo do Police n. M. by byl příliš monotónní a navíc po levé ruce vidíme jakýsi zajímavý hřebínek, tak odbočíme za státovky doleva.
Polní cesta nás zavede do Bezděkova (trasa 4150), z kterého sjedeme po silnici (“Já už nechci umazat kolo!”) do Police nad Metují.

11:00 Pohled na novou fasádu Městského úřadu od stolku cukrárny na náměstí je příjemným doplňkem k espresu se zákuskem.
Pokračujeme na sever přes Bukovice na jižní okraj Pěkova, kde odbočujeme ostře doleva na prudce stoupající silničku (cyklotrasa 4003), po které dojedeme až na placené parkoviště pod Ostašem (nebo Ostaší?).

11:30 Jedeme po červené turistické trase a za námi letí černé mraky.
Od rozcestí ke Kočičímu hradu cesta prudce klesá, slézáme z kol a do týlu nám prší.
Chvíli čekáme pod stromy, ale cesta se nezmírňuje ani déšť neustává – vracíme se k rozcestí, oblékáme pláštěnky a po neznačené lesácké cestě jedeme mírným klesáním.
Přes zapršené a zapocené brejle vidím pramálo, ale však někde vyjedeme.

12:15 Vyjeli jsme.
Chvíli trvá než zjistím, kde jsme, a další chvíli, než tomu uvěřím.
”Tak my nejsme od Ostaše na sever, my jsme od něj na jih … skoro!” 0-/ 
No nic, měníme plán, jedeme do Police na oběd.

12:45 Pěkný pohled na Polici nad Metují z verandy na západním okraji města.
”Dá se sjet tudy,” ptáme se dredatého mládence a koukáme na dlážděnou stezku vedoucí přímo dolů.
”No … jo, to se dá!”
Počáteční zaváhání nás přesvědčí, že raději jedeme po silnici.

Na náměstí a jižně od něj marně hledáme, kde se najíst. Buď nevaří nebo není kde zamknout kola.
V nouzi vyrazíme po cestě směr Ostaš, kousek za kruhákem je šipka Pension 65.

Penzion má velkou zahradu, schovávají ho krásné lípy.
Pod slunečníkem sedíme sami; obsluha rychle přinese pití.

Co k jídlu? Jana si dává kuřecí roládu s bramborovou kaší. Já se bramborové kaši vyhýbám (pan doktor zakázal), takže:
”Tak řízek Pavlišov. S obyčejnýma bramborama.”
Vrchní se zarazí.
“Ale … u toho už příloha je … knedlík a zelí!”, dozvídáme se překvapivou konfiguraci krajové speciality. To by Vídeňáci čučeli!
Ale pochutnal jsem si velice!

14:00 Skoro hodinu stoupáme po silnici přes Suchý Důl a Slavný k hřebenovce Policských stěn (podle mapy Broumovských stěn) – po obědě nám to moc nešlape.

15:00 Moje mizerné oči nevidí v hnědozeleném tisku mapy odbočku k Slavenské vyhlídce, její existenci zjišťuju až při tomto psaní.
No nic, doufám, že jsme tam nebyli naposled.

15:30 Po cyklotrase 4001 k rozcestí Pelovka;
tady odbočujeme na zelenou turistickou cestu: ”Vždyť jsem ještě pořádně neviděli žádné skály!”

Na většině zelené trasy není problém jet na kole, jen v některých stoupáních slézáme a tlačíme.
Pár zajímavých skal vidíme, ale to hlavní nám dnes zůstane skryté.
Mezi skalní útvary vedou žluté turistické trasy a tam se nám s koly nechce
– jednak už zase cítíme po včerejšku únavu,
- druhak obloha zase hrozí deštěm.

16:30 Kolem Pánova kříže sjíždíme k Machovskému kříži a dál k rozcestí U zabitého.

16:45 Pokračovat po cyklotrase 4002 mi přijde moc snadné;
odbočíme na žlutou turistickou, která nás vypustí na silnici blíž k našemu penzionu.
Pravda, po zdolání drobných těžkostí (bahno, vysoká tráva).

Sedíme v zahrádce, popíjíme a hodnotíme den:
Ranní plán splněn nebyl.
Ale pohoda byla veliká!

A taky se jdeme projít k hranici.