Trasa Choceň – “dubový špalek” – Rzy – Štěnec – Libecina – Cerekvice n. L. – Kréta – Vysoké Mýto – Ch. 53 km; další příprava na celodeňák;
kromě kopců i vytrvalost (= ”omačkání zadnice”).
Lesem jen začátek: kolem “Partyzána”, po modré a pak po žluté do Rzů a do Týnišťka.
Zdravíme kamarádovu Jeny (fenka zlatého retrívra), která důstojně leží ve stínu a tváří se jako pravá dáma, a zastavíme se u památníku padlých z 1. světové války.
Tehdy prý žilo v obci skoro 300 lidí (dnes 155), na pomníku je 10 jmen.
Polní cesta směrem na Radhošť je po nedávných deštích rozbahněná, některá louže přejíždíme s nohama zvednutýma ze stupaček.
“Vyčistím obě kola! Hned jak dojedeme!”, volám dozadu a moc se neohlížím :-)
14:15 Vesnice Vinary zřejmě vděčí za své jméno tomu, že se tu kdysi pěstovala réva a že víno z ní vyrobené nebylo špatné.
Asi tu tenkrát bylo tepleji. Ale zřejmě než se stihli objevit ekologisté a environmentalisté (obvykle univerzitní vzdělanci v oboru religionistika či rekreologie) hlásající, že to globální teplo způsobují lidé tím, že žijí, a že se to napraví vyšší daně a dotace na pěstování bezdusíkaté vojtěšky, po které dobytek nebude produkovat oxidy, zase se ochladilo, révě se přestalo dařit a zbyl jen ten název :-(
Hrana tektonického zlomu tu tvoří prudký sráz, zahrádkáři tu musí při túře z dolního na horní konec zahrady aklimatizovat.
Řepníky – odpočíváme u “180°” zatáčky, která nepochybně patří ke zdejším pozoruhodnostem.
Trochu šlapání do “Libejciny” a pak dlouhé svezení přes Javorníček a Javorník.
15:45 Ze stráně nad Bučinou bývá výhled přes údolí Loučné daleko na sever.
Dnes je výhled ale zkrácený a poněkud dramatický – ve směru, kam míříme a kde bydlíme, jsou šedivé záclony hustého deště, občas nasvětlované blesky.
Nejsilnější liják vidíme nad Tisovou, proto v Cerekvici nad Loučnou odbočíme na Hrušovou a Vysoké Mýto.
16:10 U odbočky na Valchu oblékáme větrovky.
O 50 metrů dál vjíždíme do průtrže mračen – předpověď pro dnešní den nelhala!
16:15 Stoupáme do krátkého kopce za Spálencem;
ze stráně po levé straně se na silnici začne prudce valit hnědá voda.
A vzápětí se otvírají další a další “přítoky”.
Na konci stoupání, kde končí i lesík, jedeme širokou, mělkou řekou.
16:20 Průtrž přestává, už jenom prší velkými kapkami.
Jsme promočení ‘durch’, ale je teplo.
16:30 Pršet přestává za Jangelcem, od Babky už jedeme ve slunci.
Na Dvořisku přes mokré brejle málem přehlédnu stožár, uprostřed postavený pruhu cyklostezky: “Kerej idiot tohle navrhl a povolil?!”
Žádné komentáře:
Okomentovat