3. ročník cyklojízdy přes kopce v okolí Chocně po tradiční trase s mírnými odchylkami – prostě tradičně.
Trasa: Choceň – Kozlov – Andrlův Chlum – Rozsocha – Kapraď – Vrbice – Ch.
Délka 86 km; nastoupáno 1523 m; min–max 286 – 582 m.n.m (viz odkaz).
9:00 První cíl je bankomat na náměstí.
V Zálší fotím čápa stojícího na lampě uličního osvětlení tak překotně, že až po chvíli si všimnu ostatních 3 členů jeho rodiny, kteří ho mlčky pozorují stojíce na hnízdě.
Jakýpak příběh se asi odehrál na hnízdě před našim příjezdem?
A co se dělo dál?
Na školu ve Sloupnici je radost pohledět. Před ní stojí pomník místním vojákům, kteří padli ve Velké válce. Pomník zdobí socha dívky.
Postoj dívky byl možná inspirován pózou Francouzky, jejíž sochu o pár desítek let dříve vztyčili na ostrůvku v ústí řeky Hudson (nebo taky u alsaského města Colmar), ale její tvář je bytostně česká.
U zastávky Vlčkov-rozcestí zvolím směr Němčice. Tím celou projížďku protáhnu o dva kilometry.
V přívětivém údolí mezi Vlčkovem a Svinnou vede prašná cesta pustnoucím sadem mirabelek. Pohled na cestu, pokrytou přezrálými plody, a na tíhou úrody polámané větve smutně kontrastuje se vzpomínkami na udržované sady v Alsasku a Lotrinsku, kde různým způsobem zpracované mirabelky obohacují tamní už tak skvělou kuchyni. Svačíme trhané ovoce. Neumyté.
Dřevěná kaple v Kozlově má malované podbití střechy a trochu nakloněnou zvonici. Je pěkná!
Svinná , Kozlov … že by tu jména sídel byla dávána podle hlavních živočišných komodit?
11:30 Kozlovský kopec – první vrchol.
Zastávka zamítnuta po vzájemné dohodě.
12:35 Andrlův Chlum – druhý vrchol (ve dvou úsecích prudkého stoupání po turistické modré značce jsme kola tlačili).
Ani tady se nezdržíme, pokračujeme na oběd v Libchavách; jen na focení zastavíme u dřevěné plastiky U loučení.
14:00 Vyjíždíme od restaurace U Džbánu v Libchavách.
Příjemná a rychlá obsluha, mírné ceny, slušné jídlo … ale později se shodujeme, že svíčková není ideální pokrm pro povzbuzení k fyzickému výkonu.
Polní cesta k Dobré Vodě nám dá zabrat. I díky slunci, které ukazuje svou červencovou sílu.
Roubená zvonice na okraji Rviště dostala novou střechu.
15:00 Rozsocha – třetí vrchol.
Za Malou Skrovnicí končí rekreace a začíná sport;
ve stoupání na Polom si říkám, že už jsem na tuhle akci starej a na lavičce autobusové zastávky na minutu usnu.
Jízda terénem nám dnes dává zabrat – na morálku došlapeme k závoře, ale závěrečné metry tlačíme.
16:10 Kapraď – čtvrtý vrchol.
Výhled do kraje stojí za to.
Vjezd do lese k Vrbické studánce je další trápení (tlačíme), ale cvíl se blíží.
17:00 Vrbice – pátý vrchol.
”Bernardovi” jsem na chuť nepřišel, takže dvakrát vinný střik – mizerný.
18:15 Doma!
Druhý den chodím hodně ztěžka.
Žádné komentáře:
Okomentovat