Alsasko 2013 8/8: Vinice u St.-Hippolyte; Cesta domů

Dopoledne St.Hippolyte – Chatenois – Seléstat – Orschwiller – S.H. 25 km
Odpoledne S.H. – Ribeauvillé – Bergheim – S.H. 18 km;
silně podmračeno, odpoledne přeháňky.

7:45 V zahrádce pod oknem našeho pokoje se odehrává další kurs zahrádkaření: 
včera byla budována opěra pro rajčata, dnes je na programu zalévání.
Starý pán si drobné práce na své nevelké zahrádce opravdu užívá.
Když jdeme na snídani, on také odkládá konev a odchází … nevidíme kam, proto fabuluji … si sednout pod pergolu se sklenkou červeného.

10:00 Změna plánu, protože:
vypadá to na déšť, bolí nás nohy, zítra jedeme domů a hlavně - vůbec jsme si neužili poezii vinic.
Proto: Ze Saint-Hippolyte dnes pojedeme v horní třetině pásma vinic někam...

Klid a pohoda, sem tam mezi liniemi révy vrčí traktor provádějící postřik nebo strojový řez.
”Nordic-walkerka”, pár cyklistů i tatík, nesoucí ‘na koni’ potomka se usmívají a zdraví už zdálky.

Na kamenné studánce je vytesaný nápis “GRAND CRU” :-)
Z pásma lesů nad prudkým svahem vinic vykoukne zřícenina hradu.

Přes vesničky Orschwiller a Kintzheim
(přidávat přívlastek ‘malebné’ k jejich názvu je oprávněné, ale neoriginální, tak raději přívlastek vypouštím)
dojíždíme do (teď už se neudržím) malebného městečka Chatenois (alsasky Keschtaholz, německy Kestenholz).

11:00 Odpočíváme a svačíme u “bächle” (voda tu moc neteče) před informačním centrem;
na tabuli čteme o velkém požáru, který v 16. století zničil přes polovinu obce, sotva obnovené po řádění “armagnaků”.

11:15 Po silnici se vracíme do Kintzheim; na jehož okraji zahýbáme na východ do Seléstat.
Objedeme celé centrum než se konečně strefím na výpadovku k jižnímu okraji města, u kterého jsou soustředěné obchodní domy.
V “zeleninovém obchoďáku” je vysloveně zima, klimatizace tu jedou na plný výkon.

12:00 Vracíme se po silnici, kterou jsme do Seléstat přijeli;
za dálnicí odbočíme doleva;
silnicí mezi poli míříme do Orschwiller.

I když je stoupání jen velmi mírné, odpor, který mi klade šlapání, se prudce zvyšuje – píchnul jsem zadní kolo.
Nerad měním duši i za pěkného počasí, teď navíc začíná pršet :-(
Dopumpuji a zrychleným tempem jedeme do penzionu.

12:45 Převlečeni do “civilních” šatů jdeme neustávajícím deštěm na oběd.
Po loňském zážitku ignorujeme posezení u Josiane Bleger (sestra našeho domácího) v průjezdu a usadíme se přes ulici v restauraci La Hupsa Pfannala.
Máme poslední volný stolek, který je před deštěm chráněn plachtou. Z větší části.
Skvělé jídlo, dobré víno.    

16:00 Napumpované kolo docela drží, lepit se bude až doma.
Druhá část dnešní cyklistiky: po silnici jedeme do městečka Ribeauville, které nás nadchlo už minulý rok.
Jana zase kupuje k večeři díl z 1.5 dlouhého chleba.

17:15 Při zpáteční cestě se snažíme koupit vzorky “degustační vzorky” (vždycky 2x Riesling, 2x Pinot Gris).
Ačkoliv vinařství míjíme dost, otevřeno (bez potřeby zvonit) má jen Emile & Yvette Halbeisen na severním vjezdu do Bergheim.

Vinicemi se vracíme do Saint-Hippolyte. 
S blížící se 18. hodinou zrychluji, abych tam stihl otevřené ještě aspoň jedno vinařství.
Janě trochu ujedu, ale stálo to za to - úderem šesté vbíhám do vinařství ‘Domaine Huber & Bléger’ (Blégerovi jsou zřejmě velký rod).
Dostávám “vzorky” a platím, když Jana dorazí. Omlouvám se: “Promiň, chtěl jsem chytit než zavřou, tak jsem jel. Říkal jsem si, že na křižovatce na kraji vesnice nepřehlídneš, že přijíždíš po vedlejší.”
”Neé, dobrý to bylo! No, auto sice zrovna po hlavní přijíždělo, ale já měla strach, aby’s mi neujel, tak jsem na něj zamávala, smála se a jela jsem první! On se taky smál!” 8-0

Během sezení na terase mi pan LeClerc dává důležitou informaci – v prostoru pod schodištěm k pokojům jsou uložené slunečníky, takže se dá sedět na terase i mírném dešti. Konverzaci začal posunkovou řečí, pak jsme přešli k názorné ukázce.

Nakoupené vzorky degustujeme až doma společně s dětmi: nejvíc hlasů dostává ryzlink vinařství Halbeisen a rulandské šedé od Huber & Bléger, náš domácí Claude Bléger má nejvyrovnanější minikolekci … takže vyhráli všichni :-) 

 

30.7.2013  Cesta domů

Ranní zahrádkářský kurs pokračuje tématem “přesazování jahod”.
I když jde jen o 4 sazenice, ‘lektor’ má speciální nástroj – ‘rýpátko’, kterým snadno vydloubne dírku potřebnou pro usazení rostlinky.
Díky za tip!

Večer připravenou objednávku na mi ranní sen přikázal zvýšit o karton u každého druhu; celkem tak kupujeme 10 kartonů: Riesling 2011, Pinot Gris 2011, Pinot Noir 2010, Pinot Noir 2011 Barrique.
Paní Chantal nás příjemně zaskočí – díky tomu, že účtuje “velkoobchodní” ceny, platíme o 200 Euro méně než jsme čekali :-)

Přes Selestat jedeme do Wittisheim, kde si kupujeme keramického čápa.
Doma ho postavíme do levandule, aby nám připomínal tenhle příjemný kousek světa.

Navigace nás místními silničkami vede do Rhinau k trajektu přes Rýn.
Trvá na svém cestovním plánu, i když volba “Použít trajekt” je vypnutá.
Stálo nás to asi hodinu cesty navíc, ale byla to příjemná zajížďka.

Na dálniční křižovatce Weinsberg mi v rozhodující chvíli vypadne plomba.
Zatímco jazykem sonduju rozsah katastrofy, promeškám odbočovací pruh a místo na východ na Frankfurt jedeme na jih na Stuttgart.
Naštěstí šlo chybu rychle opravit: sjet z dálnice a přejet na správný směr.

V 20:00 jsme zase doma.