Navzdory "alsaskému srážkovému stínu" v noci lilo.
Déšť přinesl příjemné ochlazení, ale také důkladně promáchal větrovky, šusťáky a další výbavu trvale umístěnou v brašnách na kolech, protože ta strávila noc na střeše auta.
Snídani je až v 8:30, zavařeniny jsou stejně skvělé jako na minulé "štaci".
Na závěr snídaně kupujeme od paní domácí 3 lahve vína. Na večer.
Jana si přitom všimla, že včerejší favorit "Pinot Gris 2006 AGC" je přeškrtnutý.
Snad proboha "nedošel"? :-(
Minerálky, chleba, sýr, zelenina.
A okouzlí mě pohled na grilující se kuřata.
S křupavou kůrkou zdobenou kořením, ještě horké, s trochou "sosu" v plastové krabičce za 6.5 Eura... kdo by odolal.
Zářivě zelený obal, který slouží ochrana řidítkové brašny proti dešti, poslouží jako ideální obal pro transport této pochoutky na kole!
Vracíme se "na byt", Jana ukládá věci do ledničky a připravuje přesnídávku (stehýnko+zeleninu), ke které načínáme Riesling Clos Feyel AAC 2009.
Dnes chceme “někam do kopců” a k hradu Chateau du Spesburg, který se tyčí západně od Barr (210 m.n.m.).
11:00 – Šlapeme po strmé turistické cestě, stoupající od našeho bydliště po severní straně vinic Kirchberg.
Možná chtěl chránit domácí území, ale spíš byl rozradostněný z příjezdu "svých lidí", kteří právě vysedli z auta, a tak chtěl pozdravit každého, kdo se hýbal.
V každém případě (s ohledem na poměr hmotností) by fyzický kontakt Jana dost odskákala.
Naštěstí se zastavil už na třetí povel svých páníčků.
Dál se asfaltka mění na úzkou kamenitou cestičku,
sesedáme z kol a tlačíme.
V prudkém stoupání rychle získáváme výšku.
Jana říká: "Teda, táto!" tónem, který znamená: "Můžeš mi ksakru vysvětlit, proč na vysokohorskou turistiku tlačíme kola!?!"
V 11:40 jsme u památníku zakladatele zdejší geologie a turistiky;
pokračujeme příjemně stoupající asfaltkou mezi vinicemi, později lesem.
12:10 Lesovna Moenkalb (640 m.n.m.)
Pokračujeme na západ po mírně, ale trvale stoupající lesní asfaltce, která se tu shoduje s trasou GR5.
Pohodová cesta krásným lesem, místy zajímavé kamenné útvary, porosty osladiče - exemplář do herbáře, nutného k získání zápočtu v prváku na Veterinární fakultě, tu lze utrhnout bez obav z nevratného zničení vegetace :-)
12:45 Chateau du Spesburg vidíme dost hluboko pod sebou, na jiném hřebeni.
Křižujeme silnici, ve stejném směru pokračujeme stoupáním po lesní asfaltce.
13:15 Vlevo odbočuje značená lesní cesta do Barr, vedoucí po koruně krásné kamenné zdi.
Najíždíme na silnici.
13:40 Dojíždíme do sedla Welschbruch (780 m.n.m.),
poutač propaguje "chatu" - Auberge du Welschbruch. Životem to u ní příliš nekypí.
Nemůžeme na mapě najít, kde jsme; nakonec bereme na pomoc navigaci.
Pod jejím vedením se vracíme necelý kilometra pak odbočíme doprava na lesní asfaltku.
Strmým sjezdem ztratíme 350 výškových metrů.
Po pravé straně míjíme Fontaine LAQUIANTE; a po chvíli vyjíždíme zpět na silnici.
Kousek dál (a níž) dojíždíme na křižovatku se značenou odbočkou k hradům Chateau d`Andlau a Chateau du Spesbourg (14:20).
Máme čas i síly, tak znovu šlapeme do kopce.
Asi po 2 km dojíždíme k restauraci Auberge du Hungerplatz s velkým parkovištěm, kde autoturisté odkládají své vozy.
Podle ukazatele je to na bližší z obou hradů 800 m.
Jedeme po příjemné lesní cestě, trochu stoupající, asi 1.5 km. Nic.
Pokračujeme další kilometr.
Zase nic.
Obracíme se, vracíme se na parkoviště.
Nedaleko od restaurace vidíme mezi stromy na bočním hřebeni hrad. Zase na něj koukáme zhora.
Potupu smýváme espresem v restauraci, přes mobil dostávám zprávu o problémech v práci.
Dopíjíme, přejíždíme do místa s lepším signálem. Hrady už vypouštíme, vracíme se do penzionu, telefonujeme. Závěr: dovolená pokračuje i zítra.
Kupujeme 2 lahve Riesling 2008 AGC.
Jsou skvělým doplňkem ke grilovanému kuřeti, které od rána čekalo v ledničce, k zeleninovému salátu i k sýru s kousky bagety, který dojídáme po zbytek večera.
Žádné komentáře:
Okomentovat