Snídani korunují malinová a meruňková zavařenina.
A chlazené červené mirabelky!
Balíme a platíme (55 euro/noc+snídaně);
kupujeme 3 kartony vína: 12x Riesling (jasně zvítězil v ochutnávkách) a po 2 lahvích Pinot Blanc, Muscat a Pinot Noir rose. Všechno ročník 2011, ceny 6-9 Euro/lahev.
Než paní Chantal připraví krabice, povídáme s pánem domu. Varuje nás před předpovědí horkého dne, má být 35°C. On to má vyřešené: pařák stráví ve svém vinném sklepě :-)
Loučíme se "na shledanou" a myslíme to upřímně.
Došly nám minerálky, proto míříme do Sélestat (větší město asi 6 km na severovýchod), kde předpokládáme, že bude nějaký supermarket.
Předpoklad správný, je jich tu několik, ale všechny zavřené. To platí i pro všechny další obchody a krámky, které během dne vidíme.
Později se od nové paní domácí dozvíme, že v Alsasku je tu dnes svátek k uctění Panny Marie.
Míříme na sever, chceme se ubytovat někde poblíž Obernai; navigaci nastavuji na městečko Ottrott (leží na úpatí Vogéz, na severním okraji pásma vinic).
Brzo ji ale vypnu, protože nás stále navádí na dálnici.
My chceme cestovat po malebné silnici Route de Vin (případně Rouetes des Vins d'Alsace), která prochází vinařskými vesnicemi na východním úbočí Vogéz (Vosges).
Pozn. Nejde o žádnou cyklostezku, ale dost frekventovanou silnici.
Projíždíme Chatenois, Scherwiller, Dieffenthal, Dambach-la-Ville, Blienschwiller, Nothalten, Itterswiller, Eichhoffen, Barr, Heiligenstein.
Často zastavujeme a fotíme: malebné hrázděné domy, spousty kytek a vinice všude kolem.
U Ottrot ubývá výhledů na svahy s vinicemi.
Procházíme vesnici - zdejší hotýlky a penziony patří do vyšší kategorie než my.
Ani žádné nabídky "chambres d'hotels" na poutačích nás nezaujmou.
Rozhodujeme se vrátit trochu na jih.
Je těsně před polednem.
Na severním okraji Barr se ptáme ve vinařství Bachert na dvojlůžkový pokoj se snídaní na 3 noci.
A máme štěstí větší než velké – dostáváme prostorný apartmán s velkým balkonem.
A taky pozvání na právě začínající degustaci domácích vín.
Kromě nás jsou tu 2 francouzské páry už postarší (tj. našeho věku) a jeden mladý německý.
Všechna degustovaná vína jsou z vinic Kirchberg mající apelaci Alsace Grand Cru, ročníky 2006 – 2009,
podle ceníku z nich většina stojí méně do 10 Euro/láhev.
Ta vína mi moc chutnají. Strašně moc!!! A není to kvůli těm třem kouzelným slovům, opravdu jsou skvělá.
Odsud povezeme hodně lahví :-)
V půl druhé degustace končí.
Německý pár sedá na motorku a odjíždí do Schwarzwaldu.
Přejeme jim šťastnou cestu a jdeme se zabydlet.
Před druhou sundáváme kola ze střechy auta,
vyjíždíme na prohlídku okolí.
Je vedro, dusno, jsem “pod vlivem” degustovaných vín a mám trochu hlad
- jedu "na morálku" ;-) 
Projíždíme Bar;
malebná hrázděná architektura jako v Colmaru, ale bez zástupů lidí.
Ze svahu jižně od Barr (samozřejmě porostlého vinicemi) si přes městečko prohlížíme vinice Kirchberg, Alsace Grand Cru.
Pokračujeme příjemnou cesta mezi vinicemi pod zalesněnými vrcholky Vogéz.
Z lesů vykukují hrady - nebo alespoň strážní věže. O tohle území se už od pradávna tvrdě bojovalo.
Kromě snídaně jsme moc nejedli,
o půl čtvrté zastavujeme v centru Barr u malé restaurace De Lion.
Sedíme venku pod slunečníkem, výhled na kašnu pomáhá tlumit pocit vedra.
A fascinuje nás hotel v sousední uličce, jehož všechna okna jsou ozdobena plastikami čápů.
Jako předkrm si dáváme dohromady bruschette: slaný koláč z bagetového těsta se zapečeným sýrem, rajčatovým pyré a prosciutem; vypadalo to jinak než jak nabízí vyhledávač, trochu se to podobá 1 cm vysoké pizze oválného tvaru, podávané na prkénku a předem rozkrájené na malé kousky.
A jako hlavní jídlo alsaskou specialitu Tarte Flambeé: nekynutý kruhový velmi tenký "koláč" pokrytý rozpečeným přírodním sýrem, cibulí a nudličkami slaniny. 
Oboje mi moc chutnalo (bruschette asi víc), ale asi po hodině se dostavila zádumčivost.
Zdejší jídla jsou na mě těžká, svou roli asi hrálo i ježdění v odpoledním horku a dusnu (domorodci drželi siestu) a nemálo vína.
Večer sedíme na terase, pijeme Pinot Gris 2006 (samozřejmě Alsace Grand Cru :-) ).
Ujištěni, že doma je vše ok, pozorujeme pravidelné podvečerní představení těžkých bouřkových mraků, které hrozí průtrží, ale dají sotva 5 kapek deště a máme radost ze života.
V půl desáté začne 5 minutový liják, který přinese příjemné ochlazení.
Stahujeme se do apartmánu, otvíráme Gewurztraminer 2007 Alsace Grand Cru a z televize chvíli chytáme francouzštinu.
Žádné komentáře:
Okomentovat