Prolog
Soused bourá dům.
Už od dubna. Kompletně, až do základů.
Příští rok prý začne stavět nový.
Při podpisování souhlasu se stavbou se dušoval, že zajistí zástěnu, aby se k nám neprášilo ("řeknu Jirkovi").
Reálně to řeší sdělením, že jdou bourat, tak ať si raději zavřeme okna.
Před týdnem na mě z výšky bourané zdi volal, že tu suť (napadanou do našeho průjezdu) uklidí o víkendu, protože dnes už to nestihne.
Zíral jsem, jak to chce udělat, když mu zbývají ubourat ještě 2 výškové metry zdi. Ale nic jsem neřekl.
Snad to do vánoc dobourá opravdu a budeme si moci průjezd uklidit.
Odbočka:
Vzbouřili jsme se vlastně jen jednou. To bylo když připravoval přeložení elektrického vedení, kotveného na jeho domě, na volně stojící provizorní sloup.
Onen sloup chtěl vztyčit v naší předzahrádce.
Byl velkorysý - navrhl, že potřebnou díru vykope sám, že u toho být nemusíme.
Po oznámení tohoto plánu šokovaná Jana vyjela: "No, to snad nemyslíte vážně ?!!!".
Myslel ... ale říct do očí se jí to neodvážil.
A tak sloup nechal postavil "u sebe".
První várku cihel z "bouračky" očistil a postavil z nich stěnu.
4 metry dlouhou, 1.5 metru vysokou, v šířce jedné cihly.
Vzadu na pozemku, podél plotu u našeho vjezdu do garáže.
Bez vazby, rovnou na hliněnou zem.
To bylo v červnu. V minulých 3 dnech hodně pršelo.... 
Katarze
5:15 Jana přichází do ložnice:
"Promiň, že tě budím, já nevyjedu z garáže. Já musím na vlak. Byla jsem teď venčit psy (kromě Dandyho máme dočasně v opatrování jezevčíka Toma a pudla Bena), na vjezdu leží cihly a plot!"
Nejsem ranní pták, startuju pomalu a v ranní tmě mívám problém přiřadit větám správný obsah.
Nasadím si brejle a čelovou svítilnu, nechám se odvést na zahradu.
Fakt jo!
Sousedova cihlová stěna spadla!
Vyvalila 5 metrů zrezivělých plotových dílců a zavalila větší část z 3 metry širokého vjezdu do garáže.
Předchozí majitel choval za plotem slepice; aby nelétaly přes nevysoký plot, metr vysoké plotové dílce "nastavil" drátovými linkami. Ty se nyní, podobny protitankovým zátarasům, motají do velkých smyček mezi cihlami.
"Já musím na vlak... děcka přijdou na konzultace!"
Rukavice, ocelová palice.
Cihly se naštěstí sesunuly uspořádaně, za čtvrthodiny jich stihneme přeházet za torzo plotu tolik, že Jana může vyjet z garáže.
Palicí urazím či ohnu návarky na plotových dílcích, dráty pak jdou dost snadno "přelámat". Nebo aspoň odhodit z cesty.
"Tak pěkný den!" :-)
Foceno až odpoledne (13:04), v ranním šeru před uvolněním průjezdu jsem si bohužel nevzpomněl.
