Na tůry vřele doporučuju:
- GPS-navigaci (alespoň v mobilu)
- 1.5 - 3 litry vody na člověka ("matonce" či "magnesii" se žádná zdejší nevyrovná; když dojdou zásoby kupujeme značky Orezza nebo Zilia, zvlášť se vyhýbáme místní minerálce St.George - ale Francouzi ji pijí hromadně 8-O )
- K svačině/obědu bagety s francouzskou šunkou a sýrem
Během pobytu doporučuju:
- Na doplnění tekutin během dne pít vodu ředěnou vínem (obvykle 3 nebo 5 litrový "krabčák", cena alespoň za 2.5 Eur/litr); ke každému jídlu (včetně snídaně) a k večernímu sezení si užívat vína v ceně alespoň 5 Eur/lahev.
- K rychlému zasycení po návratu z túr si dávat zeleninové saláty, při konzumaci hodně zalévané olivovým olejem
- Mít autoledničku, která opravdu chladí :-)
- Používat raději heslovitá francouzská slova než dobrou angličtinu či němčinu. Ale kamarád byl na Korsice 5x, a mluvil jen česky. Hlavní je se usmívat, snažit se komunikovat a být v pohodě!
Předehra
Z Česka dojet do italského přístavu Livorno: „Porto passengeri“, „Stazione maritima(43°33'20.15"S, 10°18'10.28"V);
najít tvořící se frontu k nalodění, přespat v autě/před ním.
Aby nebyl v noci problém s vpuštěním do přístavu, je potřeba mít lodní lístek.
Kdo přijede před půlnocí, stihne otevřenou hlavní budovu, kde jsou i toalety.Příklad.
Den A: Připlutí na Korsiku, přejezd na jih, první koupáníOdplutí z Livorno v 8:xx (naloďování začíná po 6.hod, nezapomenout vzít z auta tašku s penězi na občerstvení v restauraci, svetr a foťák), po 12:xx připlutí do Bastia.
Přejezd na jih ostrova k městečku Bonifacio do kempu La Trinite (41°24'35.93"S, 9°7'36.25"V) - viz např.; v některém supermarketu po cestě nakoupit víno, zeleninu, olivový olej, šunku a sýry.
Podvečerní koupání na pláži Tonnara (41°25'33.85"S, 9° 6'20.04"V) - asi 3 km od kempu (dojet autem) nebo vycházka ke skalnímu masivu a sakrálnímu památníku (41°24'20.03"S, 9°7'25.37"V); v recepci objednat bagety na ráno.
Příklad
Den B: Prohlídka Bonifacio, nejkrásnější koupání
Do Bonifacio (z kempu asi 6 km) vyjet raději dříve, parkoviště se rychle plní (placené, např. 41°23'18.89"S, 9°10'5.42"V) .
Kolem přístavu vystoupat pod starou pevnost, vyfotit „Hlavu v moři“.
Procházka až na konec pevnosti, nevynechat schody krále Aragornského a espreso/džus v kavárničce - celkem asi 4 hodiny.
Autem po silnici nebo pěšky pěšinou nad útesy se dostat k radarové stanici (41°22'26.77"S, 9°10'45.63"V) a pokračovat pěšky k majáku Pertusato (41°22'2.98"S, 9°11'4.04"V).
Sejít na pláž pod majákem (doporučuji lepší obuv než jen sandály) a koupat se (nezapomenout plavecké brýle – nádherně členité dno, spousta ryb), prohlédnout si „poušť“ západně od pláže a vylézt na vrcholek nad pláží.
Večer znovu koupání na pláži Tonnara.
Příklad 1 a příklad 2
Den C/C2: "Lev" v Rocapina, bizardní pobřeží Campomoro, brodění u mostu Spina Cavallu, "soft-kaňoning" u kempu Zonza Vstát za "kuropění", sbalit, odjet na severozápad (směr Sartene); asi po 15 km za Pianotti-Caldarello si všimnout vpravo skalní špice s viklanem l’Uomo di Cagna.
Za osadou Roccapina před Auberge de Coralli (41°30'55.27"S, 8°57'0.06"V) sjet ze státovky na prašnou cestu k moři (bacha na podvozek), nechat auto u kempu, dojít na pláž, vykoupat se a vyfotit Lva(ještě působivější je v podvečerním slunci).
Vrátit na státovku, projet Sartene (=nejkorsičtější město Korsiky), před Propriano zabočit vlevo a dojet do Belvedere Campomoro, někde zaparkovat (např. u pláže), přejít přes hřebínek na západní pobřeží a projít se kolem bizardně tvarovaných skalek a balvanů na pobřeží; nejvýraznější je “Delfín”, k němu je třeba zahnout na břehu doleva – celkem zajížďka 3 – 4 hodiny.
Varianta C2: Ubytovat se v kempu v Belvedere Campomoro nebo v Portigliolo, strávit zbytek dne koupáním a pokračovat další den.
Návrat na státovku a jet kousek na sever, na začátku města Propriano je velký hypermarket -> nakoupit víno, zeleninu, olivový olej a grilovaná kuřata.
Vrátit se po státovce na jih směr Sartene, na křižovatce (41°38'34.42"S, 8°57'26.74"V) odbočit doleva (směr Levia), po necelých 4 km je vlevo krásný “janovský” most Spina Cavallu -> osvěžující brodění při fotografování z mělké říčky.
O pár km dál směr Levia je vlevo od silnice vinařství Domaine Fiumicicoli, které má most Spina Cavallu ve svém logu - jejich červené, koupené v supermarketu, nám moc chutnalo!
Pokračovat směr Levia (další možnost nakupu: malý Spar) do Zonza; asi 3 km za Zonza směrem na Quenza je v ostré zatáčce kemp La Riviere – ubytovat se až tady! (po cestě bylo několik kempů, ale já pojedu až sem; oba postarší recepční mluví jen korsicky, ale jsou milí :-) )
Po večeři vzít plavky, brejle a boty-brodilky, přejít přes vrchol kempu a přes vyvrácený plot dojít k říčce. Jít po proudu mělčinami, přelézat balvany, spustit se z vodopádu (je tam pomocné lano) a bez obav doskočit do tůně (je hluboká), uplavat asi 100 m soutěskou (koukat pod sebe na pstruhy) až za silniční most; vylézt na silnici (zahnout vpravo) a dojít do kempu.
Pokud do stanů poblíž recepce dorazí putovní tábor francouzských týnejdžrů a některý z jeho členů přijde s prosíkem, půjčit mu otvírák na konzervy - jinak budou o hladu :-) (byli jsme tam 2x a pokaždé přišli)
Cástečný příklad 1, částečný příklad 2, částečný příklad 3
Den D: Vycházka k vodopádu "Čůrající kohoutek", tůra na vrchol Monte Calva
Ráno nečekat, až přijede do kempu pekař, ale zajet do jeho prodejny v Zonza (u výpadovky nad kostelem, směr L'ospédale).
Po snídani skočit do auta a přes Zonza (tj. znova kolem pekařství) jet asi dost 40 km krásnou lesnatou a hornatou krajinou přes průsmyk Col d'Illarata na parkoviště v mírné zatáčce (41°40'31.90" S, 9°12'26.98" V).
Odtud jít podél vyšlapané "dálnice" lemované odpoadky k vodopádu Piscia di Gallo (nejvyšší vodopád na ostrově), ve chvíli nejistoty je zřetelným milníkem na obzoru skoro-viklan ( 41°40'51.99"S, 9°12'54.70"V), kolem něho se prudkým klesáním sejde k vodopádu ( 41°40'50.48"S, 9°12'56.20"V). Od 11.hod. tu táhnou davy - proto ráno nezaspat!
Vrátit se nad skoro-viklan, polední bagetu se šunkou a sýrem sníst při koupání v říčce, vtékající do vodopádu (dobrodit se ke skále, případně vlézt dovnitř a juknout do propasti vodopádu ... do skály vede pomocné lano, ale my tam nevlezli!)
Přejet do místa ( 41°42'19.19"S, 9°12'40.66"V) a po nenápadné cestě vyjít na vrchol Monte Calva (41°43'22.13"S, 9°13'23.39"V), který navzdory své nevysoké výšce nabízí krásný rozhled.
Případně udělat ještě vycházku na druhou stranu silnice pod vrchol Punta Di U Diamante.
Navečer vyjít z kempu po silnici vzhůru směr Zonza, po chvíli odbočit vpravo prudkým klesáním po jedné ze značených turistických tras "Sentiers de l'alta rocca" (Alta rocca je označení této části Korsiky); jít asi 3 km a užívat si krásný výhled zpět na skalní věže La Bavella, přejít říčku a vyškrábat se na silnici, po které se vrátit do kempu.
Částečný příklad 1 a částečný příklad 2
Den E: Vodní tůra kaskádami du Polischellu, vycházka třeba k Punta Velaco
Autem projet Zonza směr Col de Bavella (=průsmyk Bavella) a Solenzara (město na východním pobřeží).
Buď zastavit na parkovišti v průsmyku (41°47'44.72"S,9°13'29.43"V - tj. v nejvyšším bodě stoupání ze Zonza; je tu osada, parkoviště a památník obětem hor s mramorovou sochou panny Marie, to vše rámováno fantastickým amfiteátrem Aiguilles de Bavella - "věží Bavella"). Odtud vyrazit na některou ze značených cest, třeba po okružní trase k Punta Velaco (41°46'27.62"S, 9°13'54.29"V), která vede postupně voňavým borovým lesem, kamenitými poli, trochu do skal, kapradinovými lány a horskými loukami. Pak se přesunout ke kaskádám Polischellu!
A nebo obrátit pořadí: nezastavit v průsmyku, ale pokračovat klesající silnicí asi 10 km do bodu 41°49'12.66"S, 9°15'39.76"V, kde na odstavit auto. Obléct plavky a boty-brodilky, dát foťák, klíče od auta a případné drobnosti dát do nepromokavého pytlíku, pokračovat pěšky 200 m po silnici k mostu přes říčku Polischellu. Slézt pod most a pak jít proti proudu, brodit, plavat přes tůně, vylézt na vodopády. A až to nepůjde dál, vrátit se stejnou cestou, jen místo lezení po balvanech a skalkách skákat dolů do tůní a sjíždět po přírodních klouzačkách.
Jedna z největších přírodních atrakcí ostrova. Bohužel brzo ráno je tu bez neoprenového oblečku chladno, potom je tu přeplněno turistickými výpravami :-(
Příklad
Den F/F2/F3: (Ajacio), Kaskády Anglais, (Kaskády Manganello), (Corte), přejezd do soutěsky Restonica
Sbalit a jet na severozápad přes Quenza, Aulléne (památník obětem I.války, na kterém mě šokoval počet jmen se stejným příjmením, a kostelík, jehož kazatelnu podpírají 4 luskouni - při naší cestě byl kostelík opravován, takže luskouna jsem poprvé viděl až na wikipedii) a průsmyk Col de Eustache směr Ajaccio. Je to hlavní město a narodil se tam Napoleon, takže většina turistů si ho prohlédne. (Ale já ho budu zase ignorovat).
Pokud už nebudu chtít do hor (nepraděpodobné), ale další tůry budu chtít dělat výhradně z kempů u moře, tak odbočím z červeně kreslené trasy na modrou - viz mapka.
Od Ajaccio tak pojedu na sever přes La Liscia, po pobřeží na Sagone a Marchese do Piana.
Tady buď zahnu doleva směr Capu Rosso a (po modře tečkované trase) pojedu až na konec silnice do kempu Plage d'Arone : má krásné okolí, patří k nejdražším.
Nebo zahnu doprava, projedu fantastickou scenérií Calanche (viz dále Den J) a zabydlím se v obecním (=municipale) kempu (42°15'48.88"S, 8°41'52.03"V) na okraji Porto.
Tím překočím v tomto itineráři na konec Dne I.
Zbytek dne tohohle dne strávím třeba na pláži Ficajola - viz Den K.
Pokud chci strávit ještě na pár dní v horách, budu pokračovat po červené trase.
Ale přece jen si udělám krátkou zajížďku podle mapky na modrou trasu, do místa, kde se silnice stáčí na západ (41°57'13.00"S, 8°47'2.40"V). Silnici směr Apietto tu přemosťuje akvadukt. Není nijak značený a tak mám radost, že jsem si ho objevil. V kontinetální Francii jsou mnohem větší akvadukty, tady je zachovaný úsek asi 250 m dlouhý. Stojí za to vylézt na jeho korunu a odhadovat, odkud asi vedl vodu.
Pak se vrátím na státovku a budu pokračovat na severovýchod až do průsmyku Col de Vizzavona.
Tady zastavím a udělám si výlet ke kaskádám Anglais ( 42°7'17.34"S, 9°5'37.42"V). Romantičtější cesta vede z parkoviště (42°6'43.88"S, 9°6'46.66"V) přes hřeben, kolem ruin pevnosti Fort di Foce Vizzavona. Pohodlnější, ale delší cesta je značená od nádraží Gare de Vizzavona (42°7'42.25"S, 9°8'1.54"V) údolím proti proudu říčky. Nezapomenout plavky, nedávat si kafe v restauraci proti nádraží!
Varianta F2: Strávit zbytek dne koupáním v Cascade des Anglais, navečer přejet 4 m do Tattone, kde přes přespat v místním kempu a pokračovat další den.
Varianta F3 pro fyzicky zdatnější: Nepokračovat ale den podniknout okružní tůru přes vrchol Monte d'Oro, tyčící se nad kempem v Tattone (tam jsem bohužel ještě nebyl!). Jít nahoru od severovýchodu, při zpáteční cestě se vykoupat v Cascade de Manganello (=kaskádách Manganello).
Varianta F3 pro fyzicky méně zdatné: Zajet autem nebo dojít pěšky 2 km na severovýchod do osady Canaglia, odsud podniknout koupací výlet ke Cascade de Manganello.
Pokračovat po stejné silnici na sever do Corte; všímat si po levé straně mostů úzkokolejné železnice.
Na vjezdu do Corte nakoupit v hypermarketu.
Nepokračovat po státovce, ale na kruhovém objezdu před hypermarketem jet jihovýchodním směrem do města směr Gorges de la Restonica - soutěska Restonica. Kemp pojmenovaný "Restonica" je hned ve městě, ale já ho budu ignorovat a pojedu soutěskou proti proudu stejnojmenné říčky La Restonica asi 5 km do kempu "De Tuani".
Večer koupel v říčce, brodění přes balvany a tůně - třeba proti proudu k "přehrádce" kousek nad kempem.
Částečný příklad 1, částečný příklad 2, částečný příklad 3, částečný příklad 4.
Den G: Túra k jezeru Lac d'Oriente (Lavu del'Oriente)
Fyzicky náročnější tůra
Ráno vstát raději dříve a než začne v soutěsce provoz, jet proti proudu k restauraci u mostu Pont de Timozzo (42°15'28.70"S, 9°4'18.89"V). Tady nechat auto, pokračovat pěšky přes most a dál po silnici asi 700 m; podle ukazatele odbočit doleva na lesní cestu směr nádherné horské jezero Lac d'Oriente - viz popis výletu.
Fyzicky zdatní jedinci stihnou "vyběhnout" až na Monte Rotondo (nahoře lehce horolezecká část).
A dobrodruzi se nevrátí stejnou cestou, ale slezou z vrcholu na druhou stranu, k chatě (=refuge) Refuge de Pietra Piana, kde přespí. Další den "seběhnou" kolem kaskád Manganello (viz varianta F3) do Tattone, odkud dojedou vlakem (pozor, riziko stávky) do Corte a po svých dojdou do kempu.
Den H: Túra k jezerům Melo a Capitello
Ráno zase raději vstát dříve a dojet až na parkoviště na konci soutěsky (placené).
Spolu s davem jít pohodlnou procházkou k jezeru Melo (Melu), případně přidat trochu fyzické námahy a v již prořídlém davu vystoupat asi 500 výškových metrů k jezeru Capitello.
Tady posvačit, o drobky se rozdělit s družnými jedinci z kolonie kavčat, která tady sídlí (u dolního ani žádného jiného jezera jsme je neviděli).
Příklad.
Den I: Túra k jezeru Lac de Nino, přejezd do Porto
Vstát brzo, sbalit a vyjet zpět do Corte. Dále:- buď červená trasa ... po "okresce" na severoseverozápad panoramatickou cestou přes průsmyk Bocca d´Ominanda až na konec silnice, tam zahnout doleva;
- nebo modrá trasa po hlavním tahu na severoseverovýchod dojet do Francardo, kde zahnout doleva a po 5 km se spojit s předchozí variantou.
Pokračovat na západ směr Porto úzkým kaňonem nad řekou Golo (řídit by měl raději zkušený, psychicky odolný řidič).
Před městečkem Castellace sjet na 2.výjezdu kruhového objezdu a zajet k hrázi přehrady Calacuccia. 'Po proudu' obdivovat starý most (případně k němu sejít). 'Proti proudu' je "na dvojce" ("dvanáctka"=přímo přede mnou, "šestka"=za mnou, "trojka"=vpravo, "devítka"=vlevo) vidět zřetelný zub nejkrásnějšho korsického vrcholu Paglia Orba 2525 m. Vpravo od něj je malebný hřeben s pěti vrcholy Cinque Frati (=Pět bratrů). Nejvyšší hora Korsiky Monte Cinto 2706 m je "na trojce", ale je skrytá za bližším vrcholem Capu di Manganu 1631 m - viz
zde.
Pokračovat přes Castellace na jihozápad do krásných lesů Foret de Valdu Nielu na parkoviště (42°17'3.75"S, 8°55'14.86"V). Odsud vyrazit na tůru k jezeru Lac de Nino - viz popis.
Po návratu pokračovat vzhůru lesem směr Col de Vergio, silnice se klikatí kolem kasáren 2.výsadkového pluku Cizinecké legie (na velitelství pořád větrají) přes hřeben, kde leží "lyžařské středisko" Albertacce (sem případně může dojít samostatná skupina od jezera Lac de Nino).
Celá cesta připomíná safari: na silnici jsou krávy, kozy a prasátka - zastavit a podrbat je.
Poblíž Villa de Vacances je pár set metrů vlevo od silnice oblíbené koupání v říčce Altone (přesné místo se pozná podle množství stojících aut - kvůli nim je tu ale problém zaparkovat).
Kousek dál odbočit směr malebné městečko Evisa, stále klesající silnicí, klikatící se nad Gorges de Spelunca (=soutěskou Spelunca) pokračovat až na konec silnice v Porto.
Když se blížíme k Porto, je na "dvanáctce" skalnatý masiv Capu d'Orto s dvěma vrcholy - na ten vyšší půjdu pozítří (=Den K).
Na křižovatce na začátku Porto (před mostem přes Altone, 42°15'42.11"S, 8°42'33.40"V) zahnu doleva, po 500 m vpravo k Městskému kempu - tím se spojím s variantou Dne F.
Večer koupání v moři na městské pláži.
Pro doplnění zásob jsou vhodné příjemné "supermarché" Spar v Porto nebo Coccinella v Piana (zítra a pozítří).
Dojmy z cesty opačným směrem jsou zde.
Den J: Capu Rosso a Calanche - Chemin des Muletiers
Městský kemp v Porto je unikátní tím, že tu neobjednávají bagety -> autem zajedeme do Porto. Hned za mostem, před kterým jsme včera odbočili doleva, je 'boulangerie'. Otvírají v 8:00, zastavit přímo před prodejnou, případní projíždějící počkají (oni by to udělali taky tak, hlavní je se usmívat, případné troubení přátelsky zamávat :-))
Po snídani vyjet zpátky na silnici, ale zahnout doleva směr Piana.
Po několika kiĺometrech klikatého stoupání nad temně modrým zálivem lemovaným rudými skalami (blues v modré a rudé!) přijedeme do bizardní skalnaté krásy Calance.
Pokud vyjedu z kempu kolem 9:00, je slušná šance, že zaparkuju u La tête de chien de Piana = Hlavy psa (42°15'10.59"S, 8°39'27.21"V), skalky charakteristického tvaru, která leží ještě před centrem Calanches (42°14'54.87"S, 8°39'36.41"V). I když nesnáším masová poutní místa, tady zastavím a absolvuju krátkou vycházku ve směru značek (a odpadků) k výhledu na záliv - odsud jsem fotil PF 2012).
Pokračovat přes Calanche (zastavovat dle libosti) až do Piana (všimnout si prostřílené tabule "Nejkrásnější vesnice Korsiky"), za náměstíčkem odbočit vpravo směr Capu Rosso. Pokračovat po silničce na západ až k bufetu a parkovišti (42°14'7.28"S, 8°35'1.33"V) s výhledem na typickou siluetou tohoto nejzápadnějšího výběžku Korsiky.
Auto tu nechám a vyšlapanou cestou asi po 1.5 hod vystoupám až do strážní pisánské věže na vrcholu. Vyfotím dvojvrchol Monte Senino, který ohraničuje záliv Golfe de Porto ze severu, (tam půjdu pozítří), a vrcholek Capu d'Ortu, jižně od Porto, (tam půjdu zítra). K autu se vrátím stejnou cestou.
Pojedu zpátky přes Piana směr Porto, ale odstavím auto ještě před začátkem Calanche u 42°14'34.26"S 8°39'15.73"V.
Půjdu pěšky směr Porto až uvidím ve skále po pravé straně sošku Panny Marie ( oltář "O Marie Imaculée"). Tady začíná Honácká stezka (ukazatel "Ancien chemin de Ota á Piana" / "Capu d'Orto") - fantastická, asi hodinová vycházka mezi skalami Calanche. Pokud na konci správně nezahnu, dojdu jako minule k fotbalovému hřišti pod Piana; tím si sice vycházku protáhnu, ale zato uvidím místo, odkud zítra vyrazím na túru.
Večer koupání na pláži u kempu.
Příklad (popis trasy je z kempu na Plage d'Arone)
Den K: Tůra na Capu d'Ortu a koupání na pláži Ficajola (Ficaghjola)
Jako včera projet Calanche, ale ještě před Piana ( 42°14'24.23"S, 8°39'9.05"V) odbočit vlevo ve směru ukazatel k fotbalovému hřišti do krátkého strmého stoupání.
Odstavit auto a vyrazit po značené cestě směr Capu d'Ortu.
Asi 8 hodinová tůra patří k nejkrásnějším, co jsem kdy šel!
Pohled z vrcholu 1300 m.n.m přímo pod sebe na Porto a pláž, kde jsme se večer koupali, je "dechberoucí"!
Při zpáteční cestě pozor na orientaci v horní části, kamenní "mužíci" ukazují všemi směry!
Po návratu k autu pokračovat do Piana a stejně jako včera odbočit za náměstíčkem vpravo směr Capu Rosso. Po několika stovkách metrů ( 42°14'31.05"S, 8°37'42.65"V) odbočit vpravo podle ukazatele Ficajola (Ficaghjola) a sjet na parkoviště (neplacené) kousek nad mořem. Je dobré, když řidič není začátečník, dobře odhaduje šířku auta a netrpí závratí.
Asi 400 metrů na romantickou plážičku mezi skalami nutno dojít pěšky.
Příklad 1 (popis trasy je z kempu na Plage d'Arone, nikoliv z Porto), Částečný příklad 2
Den L: Tůra na Punta Castellacciu, koupání ve Fangu a přejezd k Ille Rousse
Zabalit, projet Porto a pokračovat pobřežní silnicí až na severní okraj okraj zálivu (vzduchem je to asi 8 km, po silnici 25 km) do průsmyku Bocca a Croce (Col de Croix) ( 42°19'35.74"S, 8°37'56.61"V). Na levé straně silnice je parkoviště (v zatáčce bufet), kde je možné nechat auto a jít pěšky prašnou cestou na severozápad asi 600 metrů až se za zatáčkou po levé straně objeví za drátěným plotem malá budova - asi vodárna ( 42°19'20.73"S, 8°37'32.43"V).
Nebo sem dojet autem a v tomhle místě ho nechat.
Vrchol Punta Castellacciu, který je nižším (asi o 30 m) z dvojvrcholů masivu Monte Senino, je přímo nade mnou.
Kolem vodárny vede vyšlapaná cestička, místy barevně značená, která dovede až na vrchol - viz popis.
Z vrcholu nezapomenout vyfotit Capu Rosso, které ohraničuje záliv jižně od nás (byl jsem tam předevčírem), a Capu d'Ortu, tyčící se nad Porto (byl jsem tam včera).
Po návratu do auta pokračovat na sever směr Calvi; po 22 km panoratických výhledů se silnice doklikatí a doklesá do "bezejmené" vesničky, kde je odbočka doleva směr Mansa ( 42°24'6.70"S, 8°41'51.91"V). Zabočíme tam a po 1.5 km dojet k rekonstruovanému janovskému mostu přes říčku Fangu ( 42°23'48.00"S, 8°42'51.19"V). Pěkné koupání!
Vrátit se zpět na křižovatku a pokračovat v původním směru asi 2 km na křižovatku ( 42°24'41.93"S, 8°42'51.19"V), zahnout doprava na most přes Fangu a pak doleva na Olmu. Po klikaté silnici pokračovat na sever asi 30 km až ke Calvi.
Kousek před Calvi ( 42°33'20.55"S, 8°43'35.66"V) poslechnu ukazatel "Notre-Dame de la Serra" a zajedu si asi 1 km. Auto nechám ve stínu lesíka a dojdu ke kapli s bílou sochou P.Marie a krásným výhledem na záliv s významným korsickým přístavem.
Vrátit se zpět křižovatku a dojet do Calvi (prý se tu narodil K.Kolumbus, mají tu zachovanou 1 zeď jeho možného rodného domu). Odsud se po hlavní silnici podél pobřeží rychle dojede na východ k dalšímu významnému a fotogenickému městu a přístavu, k I'lle Rousse. Před sjezdem dolů do centra je na levé straně odbočka k "hypermarché", kde je vhodné nakoupit zásobu a vodu, protože vzápětí se vjede do zácpy, kterou se povlečeme přes půlhodiny na druhý konec města.
Přespíme v některém kempu dále po cestě na levé straně.
Pokud dojdou síly a chuť k jízdě už před I'lle Rousse, příjemný kemp na pobřeží je v Algajola.
Částečný příklad
Den M - poslední: Černá pláž, víno a poslední pizza v Bastia
Pokračovat po státovce na východ směr Ogliastro, za kterým asi po 3 km ( 42°38'49.00"S, 9° 5'53.64"V) odbočit doleva. Klikatící silnice vede pouští Agriates (=Desert des Agraites) do krásného přístavního městečka Saint-Florent.
Příjemné koupání je na dlouhé písčité pláži, ke které vede silnička odbočující vlevo před mostem přes říčku na začátku Saint-Florent. Ale doporučuju pokračovat bez koupání, projet městečkem až za bizardní skály před vesnicí Patrimonio.
Tady začíná stejnojmená vinařská oblast, první AOC oblast na Korsice. Zastavit u některé "domaine" na levé straně silnice a koupit několik kartonů vín ve vinařstvích Pastricciola, Jean-Noel Grossi a/nebo Stephanie Olmeta (karton = 6 lahví; bílé 6-8 Euro, růžové +1 Euro, červené +2 Eura; za ochutnání stojí Muscate - sladké desertní víno, 11 - 13 Euro, v Pastricciola mají i perlivé víno s kaštanovou příchutí).
Na kruhovém objezdu jet 2.sjezdem na Cap Corse (=severní výběžek, "vztyčený palec" Korsiky) asi 10 km do městečka Nonza. V této krásné obci na skále nad mořem odstavit auto někde poblíž kostela (najít místo bývá problém), vylézt na pisánskou věž a vychutnat si pohled na tmavé břidlicové (!!) střechy všech zdejších domů , na tmavou pláž hluboko dole i na celý záliv Saint-Florent.
Po návratu z věže jít směrem dolů k pláži aspoň k fontáně Svaté Julie.
Pokračovat autem na sever asi 3 km, kde odbočit doleva na kamenitou cestu k moři na "naši tajnou" černou pláž (při naší první Korsice tu bylo liduprázdno, teď už tu stojí bar). Nebo pokračovat další 3 km do vesnice Albo, zajet dolů do ní (bacha na jednosměrky) a koupat se na větší černé pláži, střežené pisánskou věží.
Po koupání jet zpátky na známý kruhový objezd, projet Patrimonio (případně zastavit zhruba uprostřed obce v místě, kde je rozšířené místo k zaparkováni s výhledem na charakteristický kostel, a po focení přejít silnici na nákup do vinařství Domaine Serge Dominici - můj favorit z minulého roku).
Bastia, odkud odplouvá trajekt, je za kopcem (půlhodina jízdy).
Pokud zbyde ještě trochu času, určitě se pojedu potřetí podívat na nejkouzelnější a nejúsměvnější kostel, který znám. Stojí nad vesnicí Murato, 42°35'9.08"S, 9°19'57.78"V).
Do přístavu v Bastia nemá cenu přijet příliš brzo - parkoviště (schované za budovou s čekárnou 42°42'19.64"S 9°27'14.86"V) je placené. Poslední pizzu a víno na ostrově si zase dám v pizzerii "přes silnici od přístavu"; pizzu tu dělají do 14 hod a pak zase od 17 hodin (jak je asi ve středomoří zvykem).
A pak už nezbývá než čekat až se na tabuli v přístavu objeví název trajektu a pak zajet do příslušné fronty.
Šťastně dojet domů a odpočinout si!
P.S. Při závěrečném čtení si říkám, že některé denní plány jsou hodně nabité, že na jejich splnění už asi "nemám" fyzičku. Nevadí, hlavně aby byla pohoda! :-)
