Při odjezdu z Plage d´Arone na skalách nad Golfe du Porto opět neodoláme a fotíme tu neuvěřitelnou modř moře a oblohy.Projíždíme Piana a znovu si připomínáme krásu Calache.
U Porto fotíme pláž, na kterou jsme se dívali z kilometrové výšky vrcholku Capu d´Orto, který si na rozloučenou fotíme o kousek dál. Capu d´Orto je opravdu ten nejvyšší vrcholek na 4. fotce!
Stoupáme k Evisa, chvíli čekáme než dělnící, zajišťující silnici proti padání balvanů, shodí dolů pořádný skalní blok.
V krásném lese za Evisa, ještě před parkovištěm, z kterého jsme vycházeli do
sedla Cuccavera, parkuje podél silnice spousta aut.
Podle mapy tu má být přírodní koupaliště. Asi by stálo vyzkoušení, ale není kde zaparkovat, tak jedeme dál. Třeba tu nejsme naposled ;-)
Přejíždíme sedlo ..... a klesáme na rozsáhlou náhorní plošinu, ze všech stran obklopenou vysokými horami, jejímž centrem je město Calacuccia.
Ještě před výjezdem z lesa nás zaujme na levé straně šedá zeď s nápisem "Legio Patria Nostra" a za zatáčkou úhledný domek s doširoka otevřenými okny ... 2.výsadkový pluk francouzské cizinecké legie větrá. Jen aby je nevykradli, kasárna vypadají opuštěně :-) Zastavujeme asi po 5 km u hráze přehrady. Málem nás porazí vedro.
Ondra je z nás nejaktivnější: aby získal co nejlepší fotky vrcholu Paglia Orba (="Matterhorn Korsiky"), pobíhá po celé hrázi. Slézá i pod hráz k výstražným tabulím varujícícm před náhlými přívaly vody. Přináší odtud fotku starého mostu - do dneška mě mrzí, že jsem tam s ním nešel.
Jedeme dál úzkou silnicí podél říčky Golo. Jsem opravdu rád, když přede mnou jedoucí kamion s 18m návěsem zastaví na vhodném místě (jediném na 10 km) a nechá mě předjet. O kousek dál jede jiný kamion v protisměru - pánové, držím vám palce, ale jsem rád, že nebudu u vašeho vyhýbání.Další cesta přes Ponte Leccia (nejvýznamější železniční uzel Korsiky :-), větví se tu trať od Corta na Bastia a Calvi), Ortale, Oletta a St-Florent do Patrimonio je v pohodě. Zastavujeme pro víno v našem známém vinařství, nakupujeme zásobu a ujišťujeme se, že v neděli budou mít otevřeno.
Po západním okraji Cap Corse jedeme přes Nonza, kolem mojí oblíbené černé pláže až na úplný sever korsiky. Cestu končíme v kempu u osady Mute. Pozoruhodnosti kempu:
- stará dáma v recepci, mluvící plynule anglicky, italsky a španělsky (francouštinu nepočítáme)
- množství silně skloněných míst na kempování (my máme štěstí na rovinku)
- malá kapacita toalet a sprch (tento nedostatek je právě napravován dokončováním další budovy. Líbí se mi, že řemeslníci ctí rekreanty a začínají bušit kladivy až v 10 hodin)
- sympatický, vysoký a dobrou angličtinou mluvící Čínan v prodejně baget
- mrazící box, který je k dispozici zdarma
Výhled na okolní hory hyzdí 'větrníky' - ekologisti tu nepochybně slintají blahem. Naštěstí pro Korsiku zdejší tzv. ekologické =nátlakové skupiny nejsou bigotní jako jejich čeští souvěrci a nebrání stavbě silnic.
K moři je asi 500 metrů, pláž oblázková, dno mělké a plné "chorýšů" :-(
Žádné komentáře:
Okomentovat