Vycházka úbočím Velké Deštné

Trasa 22 km, doba 5:20, min-max. výška 640 – 1001 m.n.m., převýšení 575 m
Počasí: pěkné = -8 - -2°C, slunečno, později lehký opar  
Sníh: skvělý, hluboký - mazáno zeleným (skvěle se stoupalo)
S Janou, Ondrou a Áňou
Běžkařská vycházka ze Zdobnice: hotel Zdobnice - lesní školky - pramen Kněžné - Lubný - Luisino Údolí - úbočí Velké Deštné - lovecká chata - nad Vápennou hutí - "mosty" - Čertův Důl - hotel Zdobnice.

Slunce, azuro, -8°C, spousta sněhu, potomci mají zkoušky zimního semestru a všichni vyrážíme společně na výlet ... co si víc přát :-)

10:10 Od hotelu Zdobnice kolem hájovny k rozcestí Nad Zdobnicí, přes "Kačerovské" lesní školky (krátké povídání se známými, kteří jsou na šajtavské čtyřce), proti směru "sedmičky" k prameni Kněžné

11:15 Zastávka u pramene Kněžné, v 11:30 "U Dubu, dál na “Téčko”

12:15 Bageta na Lubném, rozcestí, Luisino Údolí, stoupání směr Velké Deštná.
V místě, kde se rozděluje zelená a modrá značka, odbočujeme doleva.
Hluboko zachumelená široká cesta vede úbočím po vrstevnici necelý kilometr.
Chůze neprošlapaným sypkým sněhem, místy zpestřená překračováním hlubokých koryt zasněžených potůčků (po zdolání patnáctého jsem je přestal počítat), je dost namáhavá.
Přicházíme na prostranství, kde by se šikovný řidič tahače s lesáckým "dolly" přívěsem dokázal otočit.
Tady jsme asi měli odbočit šikmo vpravo do kopce do nenápadné mezery mezi stromy (musím to někdy vyzkoušet); místo toho pokračujeme v původním směru po užší cestě nejprve po vrstevnici, pak mírně vzhůru.

13:15 Po 400 jsme na menším prostranství, odkud už žádná cesta nevede.
Stejný názor má i Ondrova GPS.
Za hradbou smrků je 10 metrů hluboká a 20 metrů široká rokle, na jejímž dně se pravděpodobně skrývá potok.
V létě žádný problém, v hlubokém sněhu adrenalinová výzva.
Na otázku "Kudy dál?" odpoví plnohodnotně pouze Áňa: "No, mě se teda vracet nechce!" - zřejmě při vzpomínce na přelézané potůčky :-)
Pokračování cesty by podle GPS mělo být od nás asi 50 metrů, zhruba o 20 výškových metrů níž; za stání ale nelze určit přesný směr.
Slezu asi 30 metrů podél rokle, žádná cesta v dohledu. Při uvážení atmosféry rozhoduju, že se vrátíme.
Návrat vyšlapanou stopu je mnohem rychlejší a snazší.

13:45 Znovu na rozcestí zelené a modré značky pod Velkou Deštnou.
Jedeme po modré k lovecké chatě (14:15), pak dál po vrstevnici úbočím Jelenky a Koruny nad "vápennou huť", sjezd k "mostům"

15:00 "Mosty", sjezd po silnici Čertovým Dolem, na křižovatku pod Šajtavou, pěšky k hotelu Zdobnice.
15:30 Běžky do auta, jdeme na večeři do Hotelu Zdobnice. Dobrý kuřecí stejk za velmi slušnou cenu, ochotná obsluha, ale skoro hodinové čekání na jídlo.

17:50 Dandymu skončila povinnost hlídat domácnost a jde s Aničkou na procházku.
(Foceno mobilem Nokia E52).

Tvrdá "osmička" kolem Kunštátské kaple

Trasa 19 km, doba 6:00, min-max výška: 660-1040 m.n.m., převýšení: 640 m
Počasí: mizerné = kolem 0°C, zataženo, místy mlha, sněženi,
na otevřených místech silný vítr, při sjezdu z Tetřevce vichřice alá "Synové hor" (Bez přehánění! A taky bez ironie či úsměšku!!)
Sníh: 20-30 cm nového “neprašanu”, místy až metrové návěje.
2 hodinové prodloužení túry ve srovnání s výletem před 2 týdny jde na vrub prošlapávání stopy v bořícím se sněhu.
S Janou a Ondrou
Brutální běžkařská turistika nad Zdobnicí; po stejné trase jako před 14 dny, ale ve spoustě nového sněhu: sjezdovka - "sad" - "nad Kostelečákem" - Pěticestí - Kunštátská kaple - Tetřevec - Pod Homolí ("pod vysílačem") - "mosty" - "nad kostelečákem" - Zdobnice - sjezdovka.

10:15 od auta, podél sjezdovky u krámu.
Včera jsem umyl ředidlem skluznice od starých vosků -> první mazání nestačí; na silnici Zdobnice-Říčky mažeme další vrstvu fialového.
"Diretissimou" k hornímu okraji zachumelené louky, dost funíme.
V závěrečné třetině jde do čela Jana, která má tak silnou motivaci dojít do lesa včas, že jí nestačím.

Prošlapáváme stopu hlubokým sněhem po neznačené lesácké cestě, místy křižované, místy podtékané potoky skrytými pod sněhem, směrem k rozcestí se žlutou cestou nad Zdobnicí.
2.5 km tvrdého sportu; tepovou frekvenci mám vysoko nad limitem doporučeným pro starší programátory, trávící pracovní dny ve svitu LCD monitoru :-P

11:45 U "sadu". Před vstupem do lesa jsme viděli nějakou partu, stoupající přes louku v našich stopách; jsem rád, že nás zatím nedošli.
Dál je sníh trochu pevnější, méně se boří.

12:00 Rozcestí se žlutou "nad Kostelečákem".
Svačíme.
Od Zdobnice přichází dívčí-dámská výprava, kterou zdravíme žvýkajíce.
V naší stopě přijíždí "akční stařík", který zapřádá řeč na 2 témata:
- "Tenhle úsek byla pořádná fuška!",
- "Jak dál na Pěticestí".
Souhlasím, že "něco tak brutálního jsem už dlouho nešel" a ukazuju využitelné varianty dalšího postupu.
Pán se vrací k vyústění příchozí stopy čekat na zbytek své party.Od dívek-dam zazní dotaz: "Promiňte, tou brutalitou jste myslel cestu na Pěticestí?"
Ujišťuju je, že ne, že na Pěticestí vede tahle vyjetá stopa, která zaručuje pohodovou procházku. To je zjevně uklidní.

Od Zdobnice přijíždí stylem "rukama táhnu, nohy vezu" nemladá, ale atraktivní černovláska v nápadné červeno-žluté kombinéze.
Chce vědět, kde už začíná rolbovaná stopa pro bruslení: "Víte, já jezdím skejt; na webu psali, že to rolbujou až do Zdobnice, ale to není pravda. Já jdu ze Zdobnice stromečkem, tak aspoň jestli na Pěticestí budu moct bruslit. Nebo jestli mám namazat stoupacím?"
Volná citace, možná, že nemluvila východočeským nářečím.
V každém případě mi z hlubin paměti vyvolala hlášku desátníka Dooleye o antické běžkyni a lovkyni Atalantě (z knihy P.Ryana "Jak jsem vyhrál válku")  :-)

12:45 Pěticestí. Atalanta to otočila už dávno.
Na hřebeni fouká a je mlha.
Zohýbané siluety smrků, jejichž větve jsou spoutané v těžkých blocích ledového brnění, připomínají Pratchettovy "Věci z Podzemních rozměrů".

12:55 Bizardně tvarovaná námraza milosrdně skrývá zfušovanou omítku Kunštátské kaple. Kříž na vrcholu je schován ve velké ledové bakuli.
Po krátkém váhání pokračujeme ve směru vyjeté stopy po hřebenovce k Tetřevci.
Na vrcholu je zřejmé, že její původce měl velké orientační problémy.
Cestu do sedla pod Homolí hledáme sami, dojezd přes holé úbočí dost dramatizuje sněhová vichřice.
Hodně se nám uleví, když se dojedeme na "dálnici" (bunkrovku).

14:20 Rozcestí "Pod Homolí"; sjezd k mostům nad "Čerťákem".
Od mostů ke žluté nad Zdobnicí prošlapáváme stopu, střídáme se na špici, 3 km vydatného sportu.

15:25 Rozcestí se žlutou ("nad Kostelečákem").
Sjezd do Zdobnice, kousek pěšky po silnici směr Říčky, sjezd pod sjezdovku "Pod Valčenkou".

16:00 Když docházíme na parkoviště, míjí nás auto kamaráda Milana, který tu běžkoval už od soboty. Dnes šel stejnou trasu, ale v protisměru.
(Foceno mobilem Nokia E52).

"Dálnicí" na Velkou Deštnou, prvosjezdem dolů

Běžkařská túra z Deštné v Orlických horách: sjezdovky - Sedloňovský Černý kříž - Bukačka - Šerlich - Velká Deštná - Zákoutí - sjezdovky
S Janou a Ondrou
Délka, doba, min-max výška, převýšení: 23 km, 5:30, 640-1108 m.n.m., 720 m
Počasí: mizerné = -2 - 0.5°C, mlha, občas sněžení, místy napříjemný vítr (v Chocni celý den slunce)
Sníh: skvělý = prašan s pevným podkladem (na hřebeni se lepily staré vosky)

- 10:30 Od sjezdovek v Deštném na běžkovou trasu, 5 km táhlé stoupání jako loni (při fantastickém počasí), místy v zástupu.
- 11:40 Vyhlídka nad Sedloňovem
- 12:00 Odbočka k Sedloňovskému Černému kříži, focení a svačina; dál přes Polomské sedlo
- 12:40 Bukačka, přes vrchol Šerlichu do sedla, přes parkoviště po červené (kus v závěsu za jakýmsi chlapíkem)
- 14:00 Velká Deštná. I tady spontáně vzniklo pietní místo k uctění památky exprezidenta V.Havla. I když k některým jeho aktivitám jsem měl výhrady (především k podpoře "zelených aktivistů"), velmi oceňuji jeho přínos k zlepšení obrazu naší země v zahraničí.
Jeho nástupce má bohužel jiné priority. :-(
Do Deštného sjíždíme vyjetou stopou po neznačené lesácké cestě, obcházející vrchol; cesta míří k Šerlichu (napojuje se na červenou "dálnici" v serpentině pod Malou Deštnou).
Jedu tudy poprvé, nechci minout odbočku k Deštnému, proto se po 500 m ptám prvního protijedoucího, zda se po téhle cestě dostaneme do Deštné. Postarší chlapík s plachým pohledem přitaká.
Po dalším skoro kilometru jízdy po vrstevnici vyhlašuji, že asi jedeme blbě, že jsem musel přehlédnout odbočku dolů. Jana navrhuje pokračovat po stopě k Šerlichu, Ondra vytahuje GPS: "No... tu odbočku jsme přejeli... ale jen o kousek ... tak o 10 m."
Cesta je schovaná pod 2-3 metrovou vrstvou sněhu, který místy tvoří duny a převisy. Prošlapáváme stopu - touhle cestou do Deštného už dlouho nikdo nejel. Příště se zas někoho zeptám na cestu :-P
Užíváme si krásy samoty a ticha, takovéhle běžkování miluju!
O 2 serpetiny níže proti nám vyjede sněžný skutr táhnoucí 4 mládence na lyžích. Všichni vypadají překvapeně a trochu rozpačitě.
V další zatáčce se rozhodujeme, zda pokračovat přímým směrem proti stopě skutru (to by nás dovedlo do Luisina údolí); volíme původní cestu.
Další 4 km tiché krásy zasněžených stromů nás dovedou na silnici Deštné - Šerlich, asi 500 m nad odbočkou k Šrlišskému mlýnu.
Silnice je trochu posypaná pískem (sundáváme lyže), ale stejně protivně klouže.
16:00 Pod Albou spolu s dalšími pomáháme vytlačit Mercedes Vito na silnici, konečný úspěch přinese až lopata, kterou kdosi vytáhl z auta - také ji musím přidat do výbavy!
V Deštném končí lyžařský den, mraky lidí, je problém se zařadit do proudu odjíždějících aut.
(Foceno mobilem Nokia E52).

"Osmička" kolem Kunštátské kaple

Běžkařská vycházka v okolí Zdobnice (v Orlických horách): sjezdovky - "sad" - "nad kostelečákem" - Pěticestí - Kunštátská kaple - Tetřevec - Pod Homolí ("pod vysílačem") - "mosty" - "nad kostelečákem" - Zdobnice - sjezdovky .
S Janou
Délka, doba, min-max výška: 20 km, 4:00, 660-1040 m.n.m.
Počasí: mizerné = kolem 0°C, mlha, občas padá "krupička", na hřebeni silný vítr
Sníh: skvělý na běžkařkou turistiku
- Při otáčení na úzké silnici ve Zdobnici jsem zadkem nacouval do železné tyče a promáčkl zadní nárazník; kola se na ledu moc nechytala, ale Janino tlačení rozhodlo, že jsme tam neuvázli.
- 10:30 Podél sjezdovky "u krámu" přes louku k lesu; chvíli hledáme cestu, vcházíme do lesa v nejvyšším bodě louky; prošlapáváme stopu po neznačené lesácké cestě kolem "Rašeliniště pod Pěticestím".
- 11:20 U "sadu"; dál k rozcestí se žlutou turistickou značkou; po ní (lesácká asfaltka) dál směr Pěticestí.
- 12:05 Pěticestí, bez zastávky procházíme na červenou směr Kunštátská kaple
- 12:20 Kunštátská kaple; dál po nezřetelné stopě směr Tetřevec; červená značka i lyžařská stopa se ztrácí mezi pahýly mrtvých stromů, asi 2 km s pomocí GPS-navigace; na značkovanou cestu se stopou se vracíme před stoupáním na Tetřevec
- 12:40 Tetřevec; napínavý sjezd přes ledové plotny a návěje měkkého sněhu směrem k Homoli; na začátku stoupání odbočujeme vpravo na "bunkrovku" a po běžkařské "dálnici" do sedla "U vysílače" (oficiálně Pod Homolí)
- 13:00 Svačina; pak pro zahřátí k lesácké chatě (směr Koruna) a zpátky, sjezd směr Čertův Důl, od "mostů" mírným táhlým stoupáním po asfaltce (60 cm sněhu) k rozcestí se žlutou značkou (nad "kostelečákem").
- 14:00 Z rozcestí po žluté příjemný sjezd do Zdobnice na silničku směr Říčky, kousek po ní, pak po loukách klikatý sjezd k sjezdovce "u krámu" (přes 2 m hluboké koryto potoka vede lávka s řídkými prkýnky).
- 14:30 U auta
(Foceno mobilem Nokia E52).