Trasa 19 km, doba 6:00, min-max výška: 660-1040 m.n.m., převýšení: 640 m
Počasí: mizerné = kolem 0°C, zataženo, místy mlha, sněženi,
na otevřených místech silný vítr, při sjezdu z Tetřevce vichřice alá "Synové hor" (Bez přehánění! A taky bez ironie či úsměšku!!)
Sníh: 20-30 cm nového “neprašanu”, místy až metrové návěje.
2 hodinové prodloužení túry ve srovnání s výletem před 2 týdny jde na vrub prošlapávání stopy v bořícím se sněhu.
S Janou a Ondrou
Brutální běžkařská turistika nad Zdobnicí; po stejné trase jako před 14 dny, ale ve spoustě nového sněhu: sjezdovka - "sad" - "nad Kostelečákem" - Pěticestí - Kunštátská kaple - Tetřevec - Pod Homolí ("pod vysílačem") - "mosty" - "nad kostelečákem" - Zdobnice - sjezdovka.
10:15 od auta, podél sjezdovky u krámu.
Včera jsem umyl ředidlem skluznice od starých vosků -> první mazání nestačí; na silnici Zdobnice-Říčky mažeme další vrstvu fialového.
"Diretissimou" k hornímu okraji zachumelené louky, dost funíme.
V závěrečné třetině jde do čela Jana, která má tak silnou motivaci dojít do lesa včas, že jí nestačím.
Prošlapáváme stopu hlubokým sněhem po neznačené lesácké cestě, místy křižované, místy podtékané potoky skrytými pod sněhem, směrem k rozcestí se žlutou cestou nad Zdobnicí.
2.5 km tvrdého sportu; tepovou frekvenci mám vysoko nad limitem doporučeným pro starší programátory, trávící pracovní dny ve svitu LCD monitoru :-P
11:45 U "sadu". Před vstupem do lesa jsme viděli nějakou partu, stoupající přes louku v našich stopách; jsem rád, že nás zatím nedošli.
Dál je sníh trochu pevnější, méně se boří.
12:00 Rozcestí se žlutou "nad Kostelečákem".
Svačíme.
Od Zdobnice přichází dívčí-dámská výprava, kterou zdravíme žvýkajíce.
V naší stopě přijíždí "akční stařík", který zapřádá řeč na 2 témata:
- "Tenhle úsek byla pořádná fuška!",
- "Jak dál na Pěticestí". 
Souhlasím, že "něco tak brutálního jsem už dlouho nešel" a ukazuju využitelné varianty dalšího postupu.
Pán se vrací k vyústění příchozí stopy čekat na zbytek své party.Od dívek-dam zazní dotaz: "Promiňte, tou brutalitou jste myslel cestu na Pěticestí?"
Ujišťuju je, že ne, že na Pěticestí vede tahle vyjetá stopa, která zaručuje pohodovou procházku. To je zjevně uklidní.
Od Zdobnice přijíždí stylem "rukama táhnu, nohy vezu" nemladá, ale atraktivní černovláska v nápadné červeno-žluté kombinéze.
Chce vědět, kde už začíná rolbovaná stopa pro bruslení: "Víte, já jezdím skejt; na webu psali, že to rolbujou až do Zdobnice, ale to není pravda. Já jdu ze Zdobnice stromečkem, tak aspoň jestli na Pěticestí budu moct bruslit. Nebo jestli mám namazat stoupacím?"
Volná citace, možná, že nemluvila východočeským nářečím.
V každém případě mi z hlubin paměti vyvolala hlášku desátníka Dooleye o antické běžkyni a lovkyni Atalantě (z knihy P.Ryana "Jak jsem vyhrál válku") :-)
12:45 Pěticestí. Atalanta to otočila už dávno. 
Na hřebeni fouká a je mlha.
Zohýbané siluety smrků, jejichž větve jsou spoutané v těžkých blocích ledového brnění, připomínají Pratchettovy "Věci z Podzemních rozměrů".
12:55 Bizardně tvarovaná námraza milosrdně skrývá zfušovanou omítku Kunštátské kaple. Kříž na vrcholu je schován ve velké ledové bakuli.
Po krátkém váhání pokračujeme ve směru vyjeté stopy po hřebenovce k Tetřevci.
Na vrcholu je zřejmé, že její původce měl velké orientační problémy.
Cestu do sedla pod Homolí hledáme sami, dojezd přes holé úbočí dost dramatizuje sněhová vichřice.
Hodně se nám uleví, když se dojedeme na "dálnici" (bunkrovku).
14:20 Rozcestí "Pod Homolí"; sjezd k mostům nad "Čerťákem".
Od mostů ke žluté nad Zdobnicí prošlapáváme stopu, střídáme se na špici, 3 km vydatného sportu.
15:25 Rozcestí se žlutou ("nad Kostelečákem").
Sjezd do Zdobnice, kousek pěšky po silnici směr Říčky, sjezd pod sjezdovku "Pod Valčenkou".
16:00 Když docházíme na parkoviště, míjí nás auto kamaráda Milana, který tu běžkoval už od soboty. Dnes šel stejnou trasu, ale v protisměru.
(Foceno mobilem Nokia E52).
Žádné komentáře:
Okomentovat