Dandy po zákroku

Dandy už od začátku roku trpí problémy s kůží, kvůli mikroprevítům jménem "demodex" dostává od února antibiotika.

Před měsícem mu MVDr.Štancl akutně odstranil “bouličku” na ocase.

A dnes mu odoperoval něco jako “přerostlou bradavici” na pravé kyčli.
Kvůli Dandyho pokročilému věku (13.5) proběhla operace s jen lokálním umrtvením.
A k naší velké radosti se zákrok povedl.
Parádní obvaz na kejtě vyvolává soucitné reakce, takže pacient je nadmíru spokojený.
Obvaz vydržel jen přes noc, v dalších dnech až do vytažení stehů musel Dandy v době, kdy nebyl pod dohledem, nosit "trychtýř".

Od téhle chvíle se jeho stav trvale zlepšuje (píšu o vánocích).

Možná k tomu přispělo i Dandyho psychické zklidnění po té co viděl, že jáma vykopaná na zahradě není připravena pro něj. :-)
(Zasadil jsem do ní stolní odrůdu vinné révy; koupena jako obvykle od p.Knížka ).

Podzimní romantika kolem Sečské přehrady

Trasa 17 km, doba 4:45

Od léta jsem moc volných víkendů neměl; wejlogry, vetroniksy a daftraky mě poslední dobou budí ze spaní :-P
Je pondělí, Jana má dnes výjimečně volno, tak si beru dovolenou a jedeme na pochod kolem Sečské přehrady.

V Chocni je zataženo, na okraji Železných hor začíná mlha. Při průjezdu vesnicí Seč rozsvěcím mlhovky, vidět je sotva na 20 metrů.
Asi jsme měli jet nějak jinam …. třeba na hřeben Orlických hor, když je ta inverze :-P

9:45 Auto necháváme na parkovišti u chat v Horní vsi (GPS: 49°49'25.882"N, 15°38'29.999"E).

Přehrada je částečně vypuštěná.
Jdeme po břehu, mlha vzbuzuje dojem, že svět končí v kruhu 50 metrů od nás.

Zdání samoty naruší zajímavě tlumené bušení kladiva na druhé straně vodní plochy.

Přítok potoka, který se neodvážíme přeskočit, nás donutí vrátit se z písčité pláže mezi chaty.
Jdeme směrem k hrázi po červené značce.
Pak kousek po silnici a 
po žluté se vracíme zase na břeh jezera.

Mlha se postupně rozpouští;
je bezvětří, dokonalé zrcadlení břehů na hladině ruší jen přistávající kačeny.

Z pláže vylézáme na travnatý břeh u “přetokového kanálu” (správný název je asi jiný) a dírou v plotě se dostáváme na silnici.
”Teda, táto!”

 

11:00 Svačíme na hrázi.

11:15 “Diretissimou” jsme se vyškrábali na trosku hradu Oheb. Jsme zpocení a trochu od bláta.
”Teda, táto!”

Mlha brání dalekému výhledu, ale zato obstarává melancholickou atmosféru.
Absence lidí přispívá ke kulise “těžké romantiky”.

 

 

Fotím a fotím…. dokud ve foťáku nedojdou baterky.
11:50 “Přecházím” na mobil a pokračujeme v cestě – po modré přes Ústupky proti proudu.

 

12:45 U rybníčku, kousek nad začátkem vzdutí přehrady, pozorujeme pár volavek.

Jdeme lesem, podél značené trasy, ale svojí cestou.

13:10 Lávka “Na Pilce” (GPS: 49°48'28.930"N, 15°41'18.486"E), po které přecházíme Chrudimku, není v příliš dobrém stavu.
”Teda, táto!”

Prohlížíme jízek, který napájel zdejší mlýn;
debatujeme, kde necháme auto, až to v létě pojedeme;
cinkneme na zvon, který visí před restaurací.

 

Po žluté dojdeme do Klokočova (13:30);
dál po červené kolem zajímavého Zámečku k samotě Březinka, kde chvíli sedíme na kamenech u cesty a odpočíváme.
Jak dlouho už je přehrada odpuštěná?

Stále po červené přes Rackovice, Dolní a Horní Ves, kolem starého židovského hřbitova k autu (14:30).

Několik puchejřů, které jsem si přinesl, přisuzuje Jana tomu, že mám chronický problém rozlišit pravou a levou stranu :-D