Klaus Wolfsperger , nakladatelství KLETR Plzeň a FREYTAG&BERNDT Wien (dále jen Průvodce).
“Pane Wolfspergere, děkujeme! Touhle publikací jste udělal pro lidi víc dobrého než většina "moderních" spisovatelů. Díky!“
Přejezd Choceň - Wien - Udine - Padova – Bologna – Firenze (=Florencie) - Livorno
Odjezd 9:00, příjezd 00:15; 1180 km, 12.5 hod jízdy
Polojasno, příjemně teplo, asi 3 prudké přeháňky (při průjezdu Wien byla hodně vydatná)
Klidná jízda v neděli bez kamionů.
Anička připravila rychlokurs „Francouzsky na Korsice snadno a rychle“ obsahující asi 30 nejdůležitějších slov a vět.
Vrcholnou větou rychlokursu je hláška „Promiňte, ale tohle je moje židle“, proti které protestuju argumentem, že si neumím představit sitaci, kdy bych větu použil ... brzy ale praskne, že pravým důvodem je moje neschopnost zapamatovat si víc než 4 jednoduchá slovíčka, konkrétně číslice od 5 výše.
V Autogril za Udine objednávám „kafé laté ent hot-čoklid“ a velice se raduju, když Janě a sobě přináším to, co jsme chtěli = „kafe s mlíkem“ (stále mám midrák z loňských neúspěšných snah objednat v Itálii „presso s mlíkem“).
Tankujeme u první benzinky za Mestre (Arino Ovest; 1.1 Eur/l).
Máme štěstí, že hned přijíždíme k volnému stojanu.
Parkoviště je plné, auta stojí možně i nemožně, v několika řadách a v nejrůznějších směrech.
Žvýkáme skvělé „picičky“ (= malé pizzy), které Jana doma napekla.
Přitom se zájmem sledujeme několik aut, snažících se vymotat ze skrumáže, a vyjet na dálnici. Jejich úsilí kupodivu není provázeno hádáním a troubením, ale vesele znějícím pokřikováním, máváním a ukazováním ... Příznačný slogan: „Všichni se skvěle baví“
Z odpočívadla u benzinky před Bologna odjíždíme na A1 směr Firenze v 21:45, takže i tenhle nepříjemný úsek projedeme v pohodě (výhoda nedělního zákazu jízdy kamionů - kamioňáci se chystali ke startu v 22:00).
Z Firenze do Livorno nejedeme po dálnici, ale po SGC (Strada Grande Comm Grande Comunicazione) Firenze – Pisa – Livorno (exit Firenze Scandicci). Příjezd do přístavu v Livorno už důvěrně známe: postupně míjíme směrové tabule „Porto“, „Porto passengeri“, „Stazione maritima“.
Ostraha přístavu letos nechce ani průkazy ani lodní lístky (kupovali jsme asi 3 týdenním předstihem přes www.korsika.cz ), tak bez zastávky jedeme na známé molo.
Auto stavíme do vznikající fronty k naloďování společnosti Corsica Ferries (loď Corsica Marina II už je na svém místě) a honem utíkáme do právě uzavírané odbavovací budovy na záchod.
Chlapík má pochopení (i když už asi půlhodiny přesluhuje) a pak se ukládáme do auta a před auto ke spánku.
Žádné komentáře:
Okomentovat