Krátká, ale výživná túra na majestátní vrchol, uzavírající ze severu záliv Golf de Porto.- Celková vzdálenost, doba, převýšení: 4.3 km, 3:45 hod:min, 336 m
- Nadmořská výška min-max: 253 - 567
- Vzdálenost z kempu do výchozího místa: 25 km
- Průvodce v naší verzi z roku 2006 tuto trasu neobsahuje, ale pravděpodobně byla v některé starší verzi
- anglický popis, GPS záznam
V 7:30 vyrazil Ondra na pláž, splnit svoje předsevzetí ("v kempech u moře půjdu před snídaní plavat"), a do přístavu do 'Deposit de pain' (prodejna pečiva, ale nikoliv pekárna = 'Boulangerie') pro bagety.
Po cestě pořadí obrátil, a protože prodejna měla ještě zavřeno, vrátil se bez koupání nám to oznámit.Pro bagety jedeme do Porto; 'boulangerie' je hned mostu (stejně to děláme i další dny).
Z pláže fotíme pěkně nasvětlený masiv Monte Senino (Monte Seninu), který je naším dnešním cílem. Má 2 vrcholy:
- Punta Senino (západnější)
- Punta Castellacciu (asi o 30 m nižší)
Tím uzavřeme sbírku 3 dominantních vrcholů nad nádherným zálivem Golfe de Porto:
- Monte Senino ohraničuje záliv ze severu
- Capu Rossu ohraničuje z jihu
- Capu d´Ortu dominuje v jeho středu nad městečkem Porto.
Jedeme na do průsmyku Bocca a Croce (Col de Croix), přes který jsme včera přijeli. Vzdušnou čarou je to jen 8 kilometrů, po klikaté silnici, která nad mořem kopíruje hluboké zálivy, se cesta protáhne na 25 km.Parkoviště v průsmyku je dost plné; odsud se chodí i na oblíbenou "vycházku" do vesnice Girolata (zítřejší plán).
Jdeme asi 500 m po prašné silničce.
Vrchol Punta Senino máme přímo před sebou.
Přesněji řečeno nad sebou - trochu pochybujeme, že se tam dostaneme bez použití jistícího lana.
U oploceného vodního zdroje odbočujeme na překvapivě pohodlnou pěšinu, která strmě, stoupá vzhůru.Místy jsou velké balvany, občas si musíme pomáhat rukama.
Cesta je ale bezpečná, jediné problémovější místo je obcházení velkého kamene nad 3-metrovou skalkou.
Stoupáme po severozápadní straně úbočí. Otvírají se krásné pohledy na záliv Golfe de Girolata.
Severní výběžek, ohraničující tento záliv, je chráněn jako přísná přírodní rezervace Réserve naturelle de Scandola.
První polovina cesty je docela dobře značena - na zdejší poměry :-); v druhé části značky řídnou.
Jsou tu sice občas kamenní 'mužíci', ale ze zkušenosti jsme k jejich "směrování" dost obezřetní.
Daleko užitečnější je Ondrova GPS s mapou a cestami staženou z OpenStreetMap.
Je hodně teplo. I když jdeme ve stínu, pot teče do očí.
Kousek pod vrcholem se otvírá krásný výhled na záliv Girolata.
A pak už je před námi jen závěrečné 'schodiště'.
Vrcholová plošinka je ohraničena 'kamenným zábradlím', které tu asi vybudovali dobrovolníci.Ve skalní spáře je vetknuta 'vrcholová vlajka' (polovina bílého prostěradla).
Obědváme, pijeme a užíváme si výhled.
V horách na západě je výrazný zub Paglia Orba, i když z našeho pohledu je až v druhé řadě hor.
A hlavně na krásný záliv Porto. I když je v protisvětle a trochu v oparu, rozeznáváme strážní věž a vpravo od ní pláž, z které jsme Monto Senino ráno fotili. A samozřejmě dominující Capu d´Ortu, tyčící se nad pláží.
Cesta dolů je rychlejší.Občas se zastavujeme a zakláníme hlavu při pohledu na vršek "stožáru", ze kterého slézáme :-)
Máme chuť na kafe, ale v bistru vedle parkoviště je dost plno.
Zastavujeme asi po 10 km v Trucker Café - na vyvýšené plošině v zatáčce u silnice stojí "pojízdný bufet". Sedí se na plastových židličkách ve stínu borovic; specialitou podniku je nádherný výhled Capu Rosso přes záliv.
Paní "kavárníková" je srdečná, espreso dobré.
Ondra si dává korsickou specialitu Colomba - pivo s chutí macchie (rodnými sestrami jsou:
- "Pietra - pivo s chutí kaštanů" a
- "Serena - ???").
Anja neriskuje, sází na klasiku: Coca-Cola.
Večer si užíváme krásné koupání na pláži a vrtíme hlavou nad tím, proč jsme před 4 lety tímhle levným a příjemným kempem zhrdli a jeli na Plage d'Arone - do kempu taky pěkného, ale vůbec ne levného.Doplňujeme zásoby ve Spar v Porto. Kromě standartních potravin (víno, zelenina, šunka...) dáváme do vozíku i dvě, právě "dogrilovaná" kuřata k večeři (umí je tu fantasticky okořenit) a mapu oblasti centrálních hor, kam se chystáme přejet pozítří.
Sehnat tu zdejší turistiské mapy vůbec není snadné, možná kvůli ceně, možná proto, že většina návštěvníků jsou "plážáci", kteří mapy nepotřebují :-)
To ještě netušíme, s čím dokáže opravdovej tvrďák 'dělat' vysokohorskou turistiku.
Francouzská turistická mapa je skvost - měřítko 1:25000 dovoluje zaznamenat každou skalku a stoupání. Vzpomínám, jak za "bolševika" existovaly jen turistické mapy 1:100000 - asi aby to imperialističtí špioni a váleční štváči neměli tak snadné :-P
(Vojenské "speciálky" 1:75000 byli stejně vzácné jako džíny).
Při večerním sezení u stanu se k nám přijde kamarádit pejsek.
Chvíli kouká a pak si lehne Anjině k židli. Pochopil, že je přítelkyní všech pejsků bez ohledu na velikost a barvu srsti.
Ale také věděl, že tenhle vztah nemá budoucnost :-)
Po 10 minutách se zvedl a odběhl dál.
V noci prší, spadne asi 50 kapek. Tak na to tu nejsme zvyklí!
Žádné komentáře:
Okomentovat