Obsluha v prodejně je podstatně méně přívětivá než včerejší pán v ochutnávkovém stánku na Šobesu. Kromě vín:
- Jakubské 2009, zemské
- Jakubské 2010, zemské
- Rýnský ryzlink 2008, p.s.
- Sauvignon 2008, VOC
kupujeme i plakát s kodifikovanými názvy barev vína.
Některé názvy jsou skutečně pozoruhodné: spařený vepř, koroptví oko :-)
(Poznámka o 14 dnů později: Všechno to byla skvělá vína!)
Vracíme se do penzionu; dopíjíme Zweigelt 2009 Redl ze včerejška a vyjíždíme na kola.
U ochutnávkového stánku nad Havraníky si kupujeme celou lahev Jakubského a 2 koštýřky a sedáme si na lavici vedle altánku.
Začíná zase pršet. Cyklistická parta sedící vevnitř nás zve dovnitř – sympatičtí Opaváci včera jeli závod Znovín Cup, dnes odjíždějí.
Asi po půl hodině se rozjíždíme, ale už v Popicích nás déšť zažene do autobusové zastávky.
Strávíme tu čtvrthodinu v rozhovoru s manžely z Ostravy, kteří se tu schovali chvíli před námi.
Jedeme po silnici na jih a pak polní cestou podél železniční trati směr Šatov.
Začíná zase pršet. Původně kamenitá cesta se mění na jílovitou, místy mizí v trávě.
Klouže to, jede se čím dál hůř.
V hustém dešti projedeme vinicí, pod námi je Šatov; Nyní klouzavá mazlavá cesta ho ale obchází velkým obloukem. Kolo drhne, řadím 1:1, pak to křupne a kolo stojí. Sakruju, brejle mám plné vody, ruce od bahna, snažím se uvolnit trsy dlouhé trávy. Zadním kolem se nedá otočit. Teprve když oddělám brašnu, vidím přehazovačku, která je otočená nahoru a trčí v drátech.
Rozumně se povolit nedá, musím ji vylomit.
Zbylý kilometr po blátivé cestě do Šatova, za vytrvalého deště a studícího větru, je pochodem poražených z prohrané bitvy.
Náhodní kolemjdoucí uznalým hvízdnutím komentují zablácený vzhled kol i nás.
Zastavujeme na svařák a řízek (=velký kus mastné storuhanky) v Restauraci U Parku, která je hned u naší příchozí cesty do Šatova.
Na asfaltu za námi zůstávají dlouhé blátivé čáry.
2 kilometry tlačím kolo do penzionu.
Škoda, že jsem ho nevyfotil zrovna v polích. Ale nebyla nálada :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat