Korsika 2011 - Přejezd do Porto

Při snídani bilancujeme dosavadní průběh dovolené - naprostá spokojenost ;-)
Pak balíme, platíme, odjíždíme.

Stejně jako včera v Olmeta-di-Capocorso, i dnes si všímáme v turisty oblíbeném městečku Saint-Florent , jak velké peníze tu investuje stát i lidé.
V porovnáním s minulými lety to zřetelně vidíme i na dalších místech, které během dovolené navštívíme: nové a opravené domy, upravované zahrady, opravené a rozšířené silnice (zvlášť v horách je to příjemné), zábrany proti padání kamenů, zlepšené značení, bistra a občerstvení...

V Saint-Florent stojíme asi 10 minut v zácpě - někdo, asi řemeslník, nechal svou otřískanou dodávku stát v "druhé řadě" a tím ještě zúžil už tak neširokou hlavní ulici. Nejspíš si šel dát ranní kávu...
Jak říká Anja: "Oni to tak neberou" :-)

Jihozápadně za Saint-Florent registrujeme novou vinařskou AOC oblast.
Projíždíme poušť Desert des Agriates.
Stojíme v zácpě v Ille-Rousse. V tomto významném přístavním městě, založeném korsickým národním hrdinou, vůdcem a prezidentem Pascalem Paolim se záměrem vytvořit protiváhu vzpurnému Calvi, jsou zácpy na denním pořádku.
V hypermarketu E.Leclerc na západní straně města děláme velký nákup. Kupujeme tu i ryby (Orata), které večer udělá Jana k večeři.

Projíždíme Calvi a vyjíždíme na vršek na jihozápadě města ke kapli Chapelle de Notre Dame de la Serra.

Krásné místo nabízí i krásný výhled na Calvi - město, v kterém se možná narodil Kryštof Kolumbus; mají tu zachovanou jednu zeď domu, kde k tomu mohlo dojít :-).



V borovém lesíku, který slouží jako parkoviště před areálem kaple obědváme bagety.

Pokračujeme na jih po západním pobřeží.
Občas se neubráníme, zastavíme a fotíme.


Poblíž města Galéria sjíždíme z naší cesty trochu do vnitrozemí směr Manso. Asi po dvou kilometrech zastavujeme u starého, kompletně renovovaného janovského mostu přes říčku Fangu na koupání.

Je teplo, slunečno, ale fouká dost silný vítr.
Ale stejně je tu spousta lidí, protože voda teplá a čistá, koupání skvělé. Kdosi brnká na kytaru. Krásnou "toplessku" na skalní plošince obletují 4 mládenci jako rozdrážděné vosy ... vlastně vosáci :-)

Po půlhoďce pokračujeme dál, stále na jih, klikatící se silnicí přes průsmyky Bocca a Palmarella a Bocca a Crocce, v kterých jsme zastavili na pokoukání.
Kousek za Bocca a Crocce nás upoutá tabule na kemp Gratelle ve vesnici Osani.
Odbočíme z hlavní a uzoučkou silničkou sjedeme do vesnice. Směrové tabule vedou dál, dolů k moři.
Asi po 3 km dobrodružné jízdy jsme v kempu.
Recepční je pohledná a sympatická, kemp má krásný výhled na záliv Porto, místo se stínem by se taky dalo najít, ale nacházíme jen jedny malé záchody.

Takže navzdory únavě z tepla a mírnému "ksichtění" se rozhodujeme pokračovat do obecního kempu Camping Municipal v Porto.
Přímo nad kempem je majestátní vrchol Capu d'Orto, na kterém jsme byli před 2 lety a který stále počítáme za náš nejkrásnější výstup.
První fotka zachycuje pohled na tuto horu z průsmyku Bocca a Crocce přes záliv Porto; na druhé je pohled z kempu: předsazené jehly na něm zakrývají samotný vrchol..
K večeři Jana skvěle připraví ryby, krásně se vykoupeme v moři a je zase pohoda.

Ondra jde zamluvit bagety na ráno, ale vrací se s nepořízenou - je to jediný kemp z naší dovolené, kde ranní bagety nezajišťují.