Stále fouká ostrý studený vítr.Fotíme pohled na 2 vjezd do 2 sousedících kempů. Příště už jedině do toho vpravo, kemp Monte Cintu.
Na konci městečka Castellacce odbočujeme doprava a zajíždíme na hráz přehrady Calacuccia.
Obloha bez mráčku, typický zub Pagla Orba i proti němu ležící kouzelný hřeben Cinque Frati (Pět bratrů) jsou krásně nasvětlené.
Z opačné strany hráze fotíme hluboko pod námi starý, vysoce klenutý most.
Jedeme 15km úzkou klikatou silnicí zaříznutou do skal nad hlubokým údolím řeky Golo. Oko turisty je nadšené z romantických výhledů na divokou soutěsku, oko řidiče ale občas nervozně cuká.
Když vidím ve zpětném zrcátku rychle se blížící červený kamion, rychle najdu místo, kde má šanci mě předjet a pustím ho před sebe. Náklaďák s označením "Transport zvířat" poděkuje mnohočetným troubením a řídí se vpřed. Řadím se za něj, slouží mi "razicí štít".
Ten prevít nutí protijedoucí osobáky, aby se mačkaly na skálu. Míjení jim vůbec neulehčuje, jeho vzdálenost od kamenných zídek na pravé krajnici je obvykle půlmetrová.
Do Corte dojedeme panoramatickou zkratkou přes průsmyk Bocca d´Ominanda.
Na jejím konci ale bohužel zahnu doprava - za to jsem potrestán průjezdem centrem v dopolední zácpě. Příště v tomhle místě odbočit doleva a Corte objet z východu (i pro cestu do Restonica!)
Zastavujeme na nákup ve velkém hypermarketu CASINO na výjezdu z Corte směr Vizzavona. Před 3 lety, když jsme tudy projízděli, tu ještě nebyl.
Kemp U Soleil v Tattone: jen 3 záchody, ale čisté a pěkné, ráno bagety, mladý recepční láme angličtinu.
Na vyhlédnuté místo nemůžeme, rezervováno pro 80 lidí, kteří dnes ještě přijedou.
Fouká silný studený vítr. Když přestane je vedro.
Večer se jdeme podívat na železniční zastávku - Ondra už minule plánoval v průvodcích doporučovanou jízdu zdější úzkokolejkou. Vlak jede 2x denně.
Přijíždí autobus s českými turisty (CK Alpina). V umývarně potkáváme až na vyjímky neusměvavé lidi, kteří ani neodpoví na pozdrav :-(
Žádné komentáře:
Okomentovat