20. 7. 2011

Korsika 2011 - Údolím Viru


Vycházkový okruh podél potoka Vir byl pěkný. Kdyby vrchol Paglia Orba nebyl beznadějně schovaný v mlze, byl by úžasný.
- Celková vzdálenost, doba, převýšení: 17.6 km, 5:37 hod:min, 511 m
- Nadmořská výška min-max: 1056 - 1442
- Vzdálenost z kempu do výchozího místa: 10 km
- V Průvodci trasa č.43

- GPS záznam trasy a výškový profil (anglicky)

13°C, silný vítr ... počasí se hodně liší toho, na jaké jsme na Korsice zvyklí. I když je pravda, že v nadmořské výšce 1100 m jsme pod stanem mockrát nespali.
Sousedi odjeli hned ráno, další dvě rodiny balí.
V kempu zbývají asi 4 stany.

Jana vaří čaja kafe ve stanu; snídáme venku.
Když Jana vstane, aby přinesla zavařeninu, vítr otočí její židli, udeří s ní o stůl a vylije Janino kafe na Ondru.
To byla poslední kapka k rozhodnutí - stěhujeme se.

Jdu se podívat do sousedního kempu: proti západnímu větru je lépe chráněný.
Kousek za bránou stojí modrá karosa CK Travel s pardubickou značkou. Velmi se podobá autobusu, který stává v naší ulici. Když přijdu blíž, poznávám za volantem řidiče, který bydlí o pár domů vedle nás. Svět je malej... Vesele se zdravíme, vyměňujeme si dojmy, při odchodu slibuju pozdravovat Choceň, protože se vrátíme dřív než zájezd.
Stěhujeme se jen v rámci kempu, přesunujeme stan na rovinku za budovou s recepcí.
Vítr je tu výrazně menší, i když rozhodně není zanedbatelný :-)

Anje upadl háček na pohorce, závadu operativně opravuje 'sichrhajckou'.
Sjíždíme dolů do Lozzi, a hned nahoře odbočujeme doprava.
Jedeme asi 5 km po úzké asfaltce nad údolím Niolu, na silnici se pasou 2 krásní oslíci.
Projíždíme Calasima, nejvýše položenou vesnici na Korsice.
Auto necháváme o pár kilometrů dál na parkovišti, z které ho se vychází na Paglia Orba (2525), nejkrásnějšího vrchol ostrova.
Říčka Viru protéká v údolí pod horou, podle průvodce by plánovaná trasa měla nabízet krásné výhledy na ni.
Bohužel, dnes je viditelnost hodně omezená, mraky jsou kousek nad námi.
Po chvíli začíná lehce pršet.
Téměř současně s námi vyráží po cestě na proti proudu potoka asi 20 Francouzů, které přivezly dva transity.
Chůze "v zástupu" vyvolává v Ondrovi "mruka".

Cesta k Bergeries de Ballone je značená žlutým pruhem. Značení se občas ztrácí, dvakrát zavedu rodinu a pár Francouzů k potoku.
Stoupáme necelé 2 hodiny, nejprve vysokým borovým lesem, pak mezi řídkými zakrslými stromy, než se na levém břehu objeví dřevěná budova "salaše" a hospodářské boudy. Jak je tu obvyklé, v okolí je dost velký nepořádek.
Přeskáčeme potok, vystoupáme k hlavní budově kolem několika stanů (pravděpodobně pronajímaných k přespání) a jdeme dovnitř na něco teplého k pití.
Je dost plno, sedáme ve druhé místnosti. Obsluha, kterou jsme vyrušili od oběda, se tváří romrzele.
Káva je dost mizerná, čaj Lipton jako kdekoliv jinde. Dlouho se nezdržíme.

Na pravém břehu potoka se napojujeme na GR20.
Podle jejího červenobílého značení (jako po celé trase i tady hodně husté) jdeme asi 6 kilometrů.
Počasí se zlepšuje, převládá modrá obloha. Masiv Paglia Orba, který máme po pravé ruce, chrání před větrem. Sundáváme mikiny, necháváme jen trička a větrovky.
Příjemná horská cesta vede téměř po vrstevnici.
Obdivujeme nádherné borovice laricio (Pinus laricio) a také skalní útvar Cinque Frati - Pět bratrů na úbočí vrcholu Monte Albanu na protější straně údolí.

Málem zapomeneme odbočit z GR20 na cestu vedoucí dolů k Viru a našemu autu.
Ondrův Garmin zase pomůže.
Po půlhodině jsme u říčky. Most tu není, přeskakujeme po kamenech. Pohorky si vymáchá jen Ondra :-)

Stavujeme se na nákup v Calacuccia, zdejší Proxi je asi jediný supermarketek široko daleko. Nemá parkoviště, parkuju na protější straně a raději čekám v autě.

V kempu je zima a vítr jako ráno, přibyli 3 Češi.
Pijeme červené z Domaine Fiumiccicoli (Sartene) 2009 (připomíná nám Svatojakubské) a pak Pastriciola (připomíná Cabernet Savignon).
Ondra utopí tlapku v bažině za stanem. Po vylovení strašlivě smrdí (ta tlapka).
Včera se nám kempové toalety zdály "ještě ucházející", dnes už je hodnotíme "dost děsné".

Žádné komentáře: