po ranní zimě a oparu slunečno, 1 – 11°C.
Úkol dne: Ve vinařství Znovín zakoupit skleničky k náhradě těch, které jsem v létě vyklopil z tácu ve snaze pomoci při grilování.
9:30 Ranní mlha, na trávě “šedivák” – oblékáme se jako na běžky. Včetně podvlíkaček a rukavic.
U nádraží Březí vjíždíme na asfaltovou “grýnvej” (asfaltovou dálnici, pro jejíž projekci a stavbu bylo rozhodující co nejvíc “vydojit” evropské fondy a ne ohleduplnost k přírodě), po které míříme na západ.
11:00 U Hevlína se zajedeme podívat na most přes Dyji, zda by se “řeka dala jet”.
Dala by se, ale byla by to nuda!
Vracíme se “do směru”, dál vede prašná cesta mezi poli.
11:30 Na kraji Dyjákovic slyšíme dechovku vyhrávající “… co ten pivovar, co tu hospodu..”.
Á, mají tu hody a nemají předsudky ani k českému repertoáru.
Za zatáčkou nás zastavují 2 krojovaní šohajové, nabízejí víno a zvou na hody.
Chvíli povídáme o hodech (jsou to Michalské hody) a vůbec, gratulujeme k skvěle vybranému počasí - po dlouhé době máme uklidňující pocit, že i v naší domovině lze zažít příjemné setkání s úplně neznámými lidmi.
Děkujeme za pohoštění, mládenci nás propouštějí s tím, že musíme ochutnat i na druhé straně průvodu, který prochází vsí, hraje, tančí a zve na hody. Tož, ochutnali jsme i na druhé straně!
Teprve při psaní tohoto příspěvku jsem se na stránce akce dozvěděl, že bylo vhodné krojované chase finančně přispět. Je mi líto, to nás netrklo, příště to napravíme!
12:15 V Jaroslavicích najíždíme na silnici, po které už dojedeme až do Znojma;
je tu i první větší stoupání.
Loucký klášter nacházíme snadno.
Ve vchodu do areálu se ale vybírá – probíhá tu Burčákfest 2013, vstupné 200 Kč.
Asi desetičlenná cykloparta starších chlápků, která se o pokladnu zarazila těsně před námi, formuluje i naše myšlenky: “Nejdýl za 2 hodiny musíme odjet, to máme každej zaplatit 2 kila za 4 kelímky burčáku s doprovodem šramlu?”.
Ne, tohle je akce pro jiné publikum, skleničky letos nebudou.
14:00 Oběd v penzionu Eden: příjemné sezení pod pergolou, dobré jídlo za slušnou cenu, rychlá obsluha.
Po výpadovce směr Pohořelice dojedeme k Dyji a po jejím levém břehu míříme zpátky.
Asi 6 km do Tasovic, dalších 20 km do Hevlína jedeme po silnici.
16:30 Odpočíváme v Hevlíně na návsi, ptáme se po burčáku – prý nejspíš ve Znojmě :-P
Před nájezdem na grýnvej, po které jsme dopoledne přijeli, křižujeme železniční trať do nikam.
Asfalt cyklostezky je na kilometrovém úseku zanesený bahnem a močkou –
zdejší traktoristé si tuhle cestu, vedoucí poblíž velké skládky, kam vyvážejí hnůj a kejdu z kravína, zjevně oblíbili.
18:00 Hlásí se únava a hlad.
Odbočujeme do Nového Přerova a doufáme, že bude mít otevřeno zařízení, kde jsme v minulých letech vídali velké cyklistické bandy.
Dobrý - penzion Jáňův Dvůr má otevřeno.
A mají nejenom burčák, ale i doma dělané moučníky.
Mřížkový koláč s tvarohem a pak ještě Hraběnčiny řezy spolu s 2 litry burčáku jsou přesně ta večeře, jakou dnes potřebujeme.
Ceny tu nejsou nejnižší, ale když počítáme i pěkné prostředí a příjemnou obsluhu, poměr “výkon/cena” je velmi dobrý.
Před odjezdem zase oblékáme veškerou běžkařskou výbavu.
18:45 Dojíždíme “domů” a honem zatápíme, protože teplota je výrazně pod průměrem této roční doby.
Žádné komentáře:
Okomentovat