29. 3. 2013

Velikonoce 2013 1/3: Zauchensee

Cesta tam 28.3.

Velikonoční lyžování do Wagrain, ubytování v už známém penzionu Zum wilden Hannes zamluveno měsíc předem (dva dvoulůžkové pokoje se snídaní, 4 noci, 38 Euro/osoba/noc). Áňa i Ondra si udělali volno s námi, Dandy šel “na tábor” k babičce.
Odjezd v 9:30, kromě výměny peněz ve vysokomýtské pobočce MiFin zastihneme otevřenou i vinotéku U Svatého Vincence. I když plánujeme ochutnávat tamní “vzorky”, koupíme 2 petky … aby bylo na začátek.

Jízda Luže - Jindřichův Hradec – Ledenice – Linz – Salzburg - Flachau v klidu; před 17.hodinou jsme na místě.
Od Freistadt na jih intenzívně budují dálnici; 2015 má být hotový úsek, který dnešních 20 km klikacení malebnou krajinou zkrátí díky několika dlouhým tunelům. A v Česku … :-P
Na dálnici zastavujeme 3x, vždy na odpočivadlech ASFINAG.

Penzion vypadá obsazeně, parkování je “na těsno”, ale ubytování je v opět v pohodě a bez problémů.
Večerní procházka k lanovce Flying Mozart:
- Lidi na ulici se zdraví
- Pamětní deska zdejšího rodáka, autora textu asi nejznámější vánoční písně Stille Nacht
- Většina budov jsou penziony, hotely nebo apartmánové domy.

Jednoznačný výsledek hlasování, kam na první den lyžování: Zauchensee.

Dobrý skutek “přinesení minerálky z auta“ pokazím tím, že venku zamknu 2 právě přicestovavší návštěvníky: ohlásili se paní domácí, pak šli ven do auta pro věci … já se holt striktně držel výzvy k večernímu zamykání, vylepené na hlavních dveřích :-/

Na snídani jdeme v 7:30, kupodivu nejsme první.
Během snídaně nás přichází pozdravit a podat ruku seniorka rodu, která během krátké konverzace slíbí, že zítra se počasí zlepší.

 

1. den lyžování – Zauchensee

Jedeme přes Flachau k dálnici směr Villach, po ní 6 km na první sjezd Flachauwinkl.
Parkoviště je skoro prázdné – je brzo a navíc trochu mrholí.
Než vyndáme lyže a Ánin nový snowboard z “rakve”, přináší Ondra jízdenky; potěšila sleva na ISIC – na třídenní lyžování 9 Euro.

8:45 Dolní stanice je výrazně zmodernizovaná;
nejvíc mě zaujme grafické “romanticko-klasicistní” ztvárnění vstupu k toaletám.

Modernizované jsou i kabinky první lanovky; ještě jednou dokola; pak nahoru historickou 3-sedačkou.

10:00 V kotli Zauchensee je mlha jako v … prostě největší.
Na šleprech kolem červené FIS sjezdovky (v jiných střediscích by byla černočerná) ztrácíme orientaci úplně; chvílemi nevíme, kde jsme a regulérně bloudíme.

Vymotáme se, aniž pořádně víme kudy a přejíždíme na druhou stranu “kotle”, kde je viditelnost lepší; dvakrát černou poblíž lanovky a pak “na polívku”.

12:00 Mlha zmizela, místy je i modro;
zbytek odpoledne si užíváme ježdění po celém středisku.
Zauchensee – naše srdeční záležitost.

Než Jana připraví večeři, jdeme s Ondrou koupit vzorky vín do Sparu v údolí.
Vrátíme se s nepořízenou – zavřeli nám před nosem (v 18:00). Ještě že jsme včera zastihli paní “vinotékovou”.

Žádné komentáře: