8. 6. 2013

Trénujeme kopce - přes Libecinu

Trasa Choceň – “dubový špalek” – Rzy – Štěnec – Libecina – Cerekvice n. L. – Kréta – Vysoké Mýto – Ch. 53 km; další příprava na celodeňák;
kromě kopců i vytrvalost (= ”omačkání zadnice”).

Lesem jen začátek: kolem “Partyzána”, po modré a pak po žluté do Rzů a do Týnišťka.
Zdravíme kamarádovu Jeny (fenka zlatého retrívra), která důstojně leží ve stínu a tváří se jako pravá dáma, a zastavíme se u památníku padlých z 1. světové války. 
Tehdy prý žilo v obci skoro 300 lidí (dnes 155), na pomníku je 10 jmen.

Polní cesta směrem na Radhošť je po nedávných deštích rozbahněná, některá louže přejíždíme s nohama zvednutýma ze stupaček.
“Vyčistím obě kola! Hned jak dojedeme!”, volám dozadu a moc se neohlížím :-)

14:15 Vesnice Vinary zřejmě vděčí za své jméno tomu, že se tu kdysi pěstovala réva a že víno z ní vyrobené nebylo špatné. 
Asi tu tenkrát bylo tepleji. Ale zřejmě než se stihli objevit ekologisté a environmentalisté (obvykle univerzitní vzdělanci v oboru religionistika či rekreologie) hlásající, že to globální teplo způsobují lidé tím, že žijí, a že se to napraví vyšší daně a dotace na pěstování bezdusíkaté vojtěšky, po které dobytek nebude produkovat oxidy, zase se ochladilo, révě se přestalo dařit a zbyl jen ten název :-(

Za Mravínem odbočíme na silničku, kterou po delším pozvolném stoupání přijíždíme do Pěšic.
Hrana tektonického zlomu tu tvoří prudký sráz, zahrádkáři tu musí při túře z dolního na horní konec zahrady aklimatizovat.
Řepníky – odpočíváme u “180°” zatáčky, která nepochybně patří ke zdejším pozoruhodnostem.

Trochu šlapání do “Libejciny” a pak dlouhé svezení přes Javorníček a Javorník.

15:45 Ze stráně nad Bučinou bývá výhled přes údolí Loučné daleko na sever. 
Dnes je výhled ale zkrácený a poněkud dramatický – ve směru, kam míříme a kde bydlíme, jsou šedivé záclony hustého deště, občas nasvětlované blesky.
Nejsilnější liják vidíme nad Tisovou, proto v Cerekvici nad Loučnou odbočíme na Hrušovou a Vysoké Mýto.

16:10 U odbočky na Valchu oblékáme větrovky.
O 50 metrů dál vjíždíme do průtrže mračen – předpověď pro dnešní den nelhala!

16:15 Stoupáme do krátkého kopce za Spálencem;
ze stráně po levé straně se na silnici začne prudce valit hnědá voda.
A vzápětí se otvírají další a další “přítoky”.

Na konci stoupání, kde končí i lesík, jedeme širokou, mělkou řekou.

16:20 Průtrž přestává, už jenom prší velkými kapkami.
Jsme promočení ‘durch’, ale je teplo.

16:30 Pršet přestává za Jangelcem, od Babky už jedeme ve slunci.

Na Dvořisku přes mokré brejle málem přehlédnu stožár, uprostřed postavený pruhu cyklostezky: “Kerej idiot tohle navrhl a povolil?!”

Žádné komentáře: