Lyžování na Deštné

Jana i já se ještě cítíme nevylyžovaní, takže po obědě (vepřová panenka v lístkovém těstě, zeleninový salát, Frankovka 2007 J.Šilinek) jedeme na odpolední lyžování v Deštné v Orlických horách.
Deštné je moje srdeční místo: už od první sezóny v roce 1964, kdy tady Oseva (nyní Oseva Uni) koupila podnikovou chalupu, mě sem "tahal" můj otec - to mi bylo 6. Na zdejších sjezdovkách jsem se naučil lyžovat. Za posledních 20 let jsem ale tady byl jedině na běžkách.
Cena odpoledního lyžování 12:00-16:00: 270 Kč (v Ratschings 27 Euro)
Parkujeme přímo u dolní stanice dvojsedačky, v 13 hodin poprvé jedeme nahoru.
-1 °C, fouká do zad (konstatní údaj na webové prezentaci už od rána indikoval rychlost větru 5m/s), nahoře mlha.

Strohá trubková sedačka nemá žádnou ochranu proti povětří nebo sněžení, ale po dětech "zděděné" snowborďácké kalhoty mě dobře chrání před zimou a mokrem.
Červená sjezdovka je pomalá (abych nekřivdil, je taky pravda, že jsem nemazal a mám pocit, že lyže drhnou), navíc brzdí i protivítr.
Proto jezdíme především na černé sjezdovce - na prvních dvou třetinách má příjemný spád, ale ... pak je nutné překonat 300 metrů úsek "rovina + dokopec". Bruslení na slalomkách dost vyčerpává, zvlášť když je to popáté, poosmé, podesáté :-/

U turniketu zaslechne Jana otce, který volá na svého malého syna, jehož lyžování už přestalo bavit a buduje si ze sněhu pevnost: "Tady máš klíče, dej si lyže do auta nebo ti je někdo ukradne jako posledně".
Inu, jsme doma ... bát se krádeže lyží (auta, kola, batohu...) v Rakousku, Švýcarsku, Itálii, na Korsice nás opravdu nenapadlo.
Takže na záchod jdeme střídavě, jeden vždycky hlídá lyže :-(
S potěšením kvitujeme, že oboje záchody byly čisté a pohledné (vyjma drobnosti, že na pánském je jen jedno umyvadlo, u jehož kohoutku někdo odšrouboval krycí štítek).
Moc by mě zajímalo, jestli se takhle kradlo i za první republiky a tudíž jestli je to vlastnost už kódovaná v nás "Slovanech západních". A nebo jestli se to v nás zabydlelo až s rozvojem bolševického/socialistického řádu.

U turniketů nikdy nečekáme, do 15:45 stihneme 15 jízd.
Na vrchol sjezdovek vedou 3 vleky: dvojsedačka (momentálně vytížena na 50%), "dvojkotva" (vytížena na 10%) a "tatrapoma" (mimo provoz). Nechci si představit nával ne sjezdovkách, když za pěkného počasí jeodu všechny vleky naplno.

Závěr: poměr "výkon/cena" je v porovnání s Alpami tak nízký, že sem budeme pár let zase jezdit jen na běžky.