4. 2. 2011

Rakousko 2011: Cesta tam, Flachau

Na prodloužený víkend pololetních prázdnin jedeme s Janou bez dětí, ale s kamarády Milanem a Blankou a dcerou Martinou, lyžovat do Rakouska.
Odjezd čt 13:00; trasa Kočí, Trocnov, Linz, Salzburg, Wagrain-Moos; příjezd na statek rodiny Fritzenwallner v 20:30.
srdečné uvítání majitelkou; prostorný "apartmán" (= 2.patro v starém statku) tvoří 3 ložnice, každá s koupelnou/WC, a dobře vybavená kuchyně s velkým stolem (cena: 100 Euro/noc + 30 Euro závěrečný úklid).
Chodby jsou zdobeny "klasicky rakousko-německy": jelení a srnčí paroží, kůže divokých prasat, vycpaná liška, přidržující uloveného koloucha, lstivě hledí na vycpaného bobra a havrana... :-)
Atmosféru dokresluje lehká "vůně stájí" (Jana tomu říká jinak) - mají tu dost koní.
Zabydlíme se, popijeme přivezené víno a jdeme spát.

Ráno před devátou jsme u dolní stanice kabinové lanovky "Rote achter", přivádějící na sjezdovky střediska Flachau.
Příslušná červená sjezdovka patří k mým nejoblíběnějším vůbec: je členitá, příjemně dlouhá, nebývá tu nával.
Sjedeme ji s Janou čtyřikrát, jednou bez zastavení, a zatraceně nás bolí nohy.
Pořád mám problém najít společnou řeč s nově nabroušenými lyžemi.
Přejíždíme na druhou stranu střediska na další z mých favoritek; Hermann Maier Weltcup Strecke je skvělá slalomová trať.
Ovšem po druhé jízdě jsme se silami na dně; řeší to Lebeknödelsuppe a pivo/gespritzt Orangesaft v hospůdce u sjezdovky.
Při dalších 2 jízdách zkouším záznam jízdy pomocí aplikace Sports Tracker na svojí Nokii E52... výsledky jsou pochybné.
V 13.hodin máme sraz s kamarády na terase na centrální pláni. ˇ
Svítí slunce, teploměr ukazuje 8°C, tak doplňujeme tekutiny.
Jedeme na třetí z velkých sjezdovek střediska Flachau Flying Mozart: krásně široká a příjemně prudká sjezdovka, končící ve Wagrainu, má v našem hodnocení už od loňska velké mínus za kabinky, kterými se jede nahoru - kabinky mají jen úzké sedačky, na kterých si člověk moc neodpočine. Ani letos se to nezlepšilo :-(
Vyjíždíme na krátkou černou do nejvyššího bodu střediska a užíváme si dokonalý 360° výhled na desítky kilometrů kolem.
Zbytek dne trávíme na červené sjezdovce číslo 7, která vede podél 8-sedačky Space Jet 3 - je vyhřívaná, což je velmi příjemné, i když teploměr ukazuje +7°C.
Závěr patří samozřejmě Rote Achter.
A taky pizze v restauraci u dolní stanice - rámci Aprés Ski.

Žádné komentáře: