Stejně jako loni, o pololetních prázninách jedeme s Janou a kamarády Milanem, Blankou a Martinou na čtyřdenní lyžování na 'dlouhých kopcích', tentokrát do Kitzbüheler Alpens.
Cesta 12:15-20:00, Choceň-Kočí-Ždírec-Ledenice-Linz-Salzburg-KirchDorf im Tirol-návrší Eggberg. Posledních 60 km po klikaté státovce, ve tmě a proletujícím sněhu nebylo nic moc.
Bydlíme v apartmánu na statku Mühlreithof, na kopečku s krásným výhledem na Kirchdorf im Tirol v údolí, 3 km od St.Johann in Tirol, 15 km od Kitzbühel.Sněhu je tu požehnaně; cesta, prudce stoupající na Eggberg, je zledovatělá a navíc ji křižuje sjezdovka. Kousek nad ní začne auto prokluzovat, pomáháme tlačením. Nakonec Milan, který řídil druhou polovinu cesty, kus couvne a s rozjezdem vyjede zbývajích 200 m až na konec prohrnuté cesty. Stojíme ale u nesprávného stavení, domorodkyně ukazuje na protější usedlost.
Paní domu není doma, příjemné uvítání obstarává dospělá dcera, pozdravit přišel i hospodář.
Apartmán je větší než jsme čekali: pohodlná kuchyň/jídelna, namísto 2 ložnic s 1 přistýlkou dostáváme 3; každá má vlastní příslušenství; cena apartmánu 62 Euro/noc (+22 Euro Endreinigung).
Zjišťujeme, že jsem zapomněl naložit tašku s jídlem :-P (večer jsem jsem ho uložil k zazimovaným kytkám, aby v autě při nočních -10°C nepromrzlo). Kamarádi nabízejí vše co mají ... a že toho je ;-).
S díky odmítáme, jídlo 'na cestu' nám stačí i k večeři, pečivo 'na ráno' Jana naložila, víno a 4 'plzně' jsem nezapomněl a hlavně - přímo pod námi v údolí jasně svítí Spar :-)
Venku je -7°C.
7:15 Snídaně, přehled počasí na Panorama; venku je zataženo, -12°C.
Oblékáme svetr navíc, jedeme do Kitzbühel.
Průjezd městem po značkách Hahnenkammbahn; placené parkoviště u dolní stanice (6 Euro/den); skipass AllStarCard platí i pro další střediska KitzAlps (4 dny lyžování za 144 Eur/kus).
Všední, mrazivý den a nic moc počasí -> "kabinková lanovka" je bez fronty. Komfort vyhřívaných sedaček si opravdu užíváme, poprvé v životě navlékám pod přilbu kuklu, zakoupenou v "Potřebách pro teroristy".
Proslulá sjezdovka Streif má číslo 21 a začíná hned vpravo u horní stanice lanovky. Sjet Streif jako první kopec v sezóně se nám zdá svatokrádežné a opovážlivé, proto se jedeme podívat po areálu. Skoro nefouká, ale při jízdě štípe mráz do tváří hodně.
Moc se nám zalíbila sjezdovka 23 Griesalm, která je bůhví proč značená jako "černá": začíná dlouhou plackou a traverzem, ale potom je kilometr parádního svezení. Vedlejší černá 38 Dirrettissima má v dolní částí 70% klesání, což je na mojí hranici "zábava/boj".
Na radosti z jízdy mají obrovský podíl skvěle nabroušené lyže: na doporučení Janiny kolegyně jsem je letos dal do Ski Servisu pana S.Jindry, Ústí nad Orlicí, Za Drahou 221. Žádné zadrhávání a boční poskakování lyží v obloucích, žádné zuřivé strhávání přebroušeného ostří hran o kus dřeva jako v předchozích sezónách... Díky, pane Jindro, za rok přijdu zase!
I když sedačky jsou vyhřívané a před mrazem chrání 'bublina', už před jedenáctovu jdeme za teplem na polívku+pití do Schutzhütte Steinbergkogel (což je jedna z mála "Hütten" tady, jinak převládají nabubřelé hotely okupované "novými" Rusy :-P).
Díky mému zmatkařství vlezeme do malého baru. Ale barman nemá problém nám přinést Speckknödelsuppe (polévka s velkým knedlíkem s tyrolským špekem=absolutně libovým uzeným) z hlavní budovy přes mrazivé prostranství.Půlhodiny nasáváme teplo a pohodovou atmosféru než vyrazíme na Streif. 3 černé úseky, které se jedou při slavném sjezdu, jsou uzavřené, takže jedeme "červenou Family". Pocity: no, prostě normální sjezdovka.
Znovu nahoru, Jana mě fotí u tabule s teplotou -11°C. Jedeme na jižní okraj střediska, modrá 30 vydá za slušnou červenou, naopak červená 32 se nám moc nelíbí; navíc "sedačka" nahoru je starý vehikl, na kterém pořádně vymrzneme.
Apfelstrudel se šodó, capuccino a teplo v samoobslužné restauraci Pengelstein si užíváme po jedné odpoledne. Přes "naši" 23 se vracíme na Hannenkamm.
Kuklou si zakrývám pusu a omrzající nos, ale vydechovaná pára se dostává na dioptrické brejle a mrzne tam... :-(
Znovu Streif, v 16:30 jsme u auta.
Středisko Kitzbühel zvláštní dlouhými přejezdy, kde se musí bruslit a "píchat" do kopce. Vůbec jsme nestihli rozlehlou část nad Jochberg a Pass Thurn, takže asi sem ještě někdy budeme muset zavítat.
Při cestě zpátky koupí Jana tortellini se špenátem, penne, plátkové proscuito, parmazán a zeleninu, já zase Zweigelt z oblasti Neusiedlersee a tak máme materiál na skvělé večeře na celý pobyt.
Žádné komentáře:
Okomentovat