23. 2. 2010

Dolomity 2010 - Cesta tam

4 dny lyžování v různých střediscích s CK Víkend 23.-28.2.
Na zájezd jedeme s Janou sami (Aničce ani Ondrovi se termín nehodil kvůli škole a jeli lyžovat samostatně). Odjezd z Litomyšle v 7:15, České Budějovice 11:15, přes Linz, Salzburg, Innsbruck, Brenner.

Starším autobusem Bova jedou kromě nás 2 velké party: jedna z Litomyšle, druhá z Č.Budějovic.
Cesta probíhá klidně; jedinou nepříjemností je neustávající tiché pomlaskávání polibků, které si vyměňuje milenecký pár sedící přímo před námi. Jsem ten poslední, kdo nepřeje radost z fyzické blízkosti partnera, ale role nedobrovolného šmíráka, do které mě nutí autobusová sedačka, mě pěkně štve :-P

Čtu Zajímavé časy od T.Pratchetta, moc se bavím a zároveň hluboce prociťuju nenávist ke všem ideologiím, které za vznosné proklarace o krásnu, duchovnu, přírodnu a jednoduchosti skrývají zvrácenou krutost a naprosté pohrdání životem "obyčejných" lidí.
Jedním okem sleduju na autobusovém videu film Pupendo - vidím ho poprvé, podruhé už ho vidět nemusím, ale špatný film to není. Zvlášť pikantní je připomenout si to bolševické svinstvo při cestě na lyžování do italských Alp nebo kamkoliv za tehdejší železnou oponu)!!!!
I v duchu samozřejmě proklínám i ty "naše tatíčky-zakladatele": Rakousko-Uhersko se rozbíjet nemělo!!! Vždyť tenkrát patřily Dolomity c. a k. monarchii. A taky celá Dalmácie, takže dnešní lyžování v Alpách i koupání na Jadranu by nebyla zahraniční, ale tuzemská dovolená.
A nebyl by ani ten komunistický marasmus - jenže ten si vlastně naši předkové sami zvolili :-P

Příjezd do vesničky Schabs (Sciaves) u Brixenu (Bressanone) v 18:15, ubytování v rodinném penzionu Peintnerhof
Ke skvělé, opuletní večeři (předkrm, hlavní jídlo se salátem, zákusek) si kupujeme po litru domácího jablečného moštu a bílého vína - podle sdělení pana domácího z odrůdy Tocai Friuli: suché víno světle žluté barvy s květinovou vůní a příjemnou kyselinkou a dlouhou dochutí - z toho děláme zvyk i pro další dny.

Doplnění po návratu: S Ondou debatujeme o vztahu tohohle vína k maďarskému tokajskému. V článku na Wikipedii nacházíme zajímavou, velmi diplomaticky vyjádřenou, zmínku o lumpárničce, kterou prosadili zakladatelé Československého státu v 1918 do Trianonské dohody o dělení Rakousko-Uherské monarchie: k Slovensku byla připojena i malá část území (asi 1.75 km2), které patřilo do vinařské oblasti Tokaj - díky tomu pak bylo i na Slovensku vyráběno "tokajské" (navíc se k této oblasti přidalo i několik dalších vinařských obcí).

Žádné komentáře: