Nedokončená túra na Monte Stello (v Průvodci výlet č.1, ale ze západní strany).
Autem jedeme do Zonza, kolem 9. se ještě dá zaparkovat poblíž krásného kostela.
Ze strážní věže, postavené na stometrové skále nad mořem, je krásný výhled na břidlicové (!) střechy domů městečka i na moře.
Po značené stezce sejdeme kolem Fontány svaté Julie dolů k moři na dlouhou městskou pláž. Má také černý odstín (způsobený zdejší břidlicí) jako ta včerejší, ale je písčitá.
Ta včerejší oblázková, ta "naše", se nám líbila víc.
Jen se rozhlédneme a bez koupání se vracíme nahoru do městečka.
Po oranžově značené turistické cestě (odbočuje ze silnice kousek za Nonza, je značená tabulí "Olcani par Bocca Violu") příjemně stoupáme, zpočátku lesem, pak ve stínu keřů.
Otvírají se krásné výhledy na moře.
Přejdeme hřeben (450 m.n.n) a klesáme do lesnatého údolí. Po necelých 2 hodinách docházíme k rozcestí "Monte Stello 5 hr".
Je 12:30, vrchol je ve výšce 1300 m.n.m -> tam dnes nedojdeme :-(
Je hodně vedro.
Na protější straně údolí je vesnička Olcani. Míříme k ní a těšíme se na kafe na nějaké stinné terase.
Bohužel, v Olcani je mrtvo: buď tu drží absolutní siestu nebo jsou všichni dole u moře.
Sníme bagety, dopijeme 3.lahev matonky (zbývá nám poslední) a oklikou přes vesnici otáčíme směr Nonza.
U dolního okraje vsi objevujeme zbytky románské kaple svatého Quilica z 11. století. Místo není nijak značené, přesto nám zbytky kapte připadají hodně pozoruhodné.
(Ondra umístil fotky na Google Earth).
Vracíme se zprvu po stejné cestě, ale ještě před dosažením hřebenu na rozcestí odbočíme doprava (ukazatel směr "Nonza par A Sillula").
Tahle cesta nejde tolik lesem, ale jsou z ní ještě hezčí výhledy na moře. Pohled na Zonza je impozantní!
Cesta tam trvala cca. 3 hodiny (klidná chůze, včetně zastávek), cesta zpět cca. 1,5 - 2 hodiny (v podstatě bez zastávek).
Za celou dobu jsme potkali pouze 2 Francouze.
Autem jedeme pár kilometrů na sever do vesničky Marina di Albo.
Na zdejší černé oblázkové pláži, kterou střeží "janovská věž", se plážujeme asi 2 hodiny.
Večer po deváté zase "jede plšík".
6. 7. 2007
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat