- Turistický průvodce "Sardinie - Nejkrásnější turistické trasy", autor Mithra Omidvar, nakladatelství Bergverlag Rother Mnichov, česky Freytag&Berndt Praha.... dále jen průvodce.
- Mapa Sardinie 1:150 000 , nakladatelství Freytag&Berndt
- Ondrova GPS OREGON 450 od firmy Garmin. Na Ondrově webové prezentaci jsou ke stažení i jednotlivé záznamy GPS ze všech výletů (anglicky).
Bohužel:
- Průvodce obsahuje řadu nepřesností (Průvodce Korsika stejné ediční řady je o 3 třídy lepší)
- Mapa je dostatečně podrobná pro jízdu autem, ale nikoliv pro samotnou turistiku. Přeložení oboustraně potištěné "plachty" o rozměrem 15O x 12O cm vyžaduje hodně místa a bezvětří
Díky Ondrově pečlivé přípravě podkladů se GPS osvědčila na víc než 100%, řadu výletů bychom bez ní těžko absolvovali!
Peníze jsem měnil ve směnárně MiFin ve Vysokém Mýtě - jsem moc rád, že konečně nemusím platit nestydaté poplatky některému z "renomovaných bankovních domů" :-!
Víkend před odjezdem mě při čištění auta napadlo, že vítané zvýšení prostoru na bagáž by přinesl nový střešní box. Variantu, abychom ke stávající, 7 let staré "rakvi" přikoupili ještě jednu menší, Jana rezolutně zamítla.
Na webu jsem našel maxirakev Moby Dick 20 s kapacitou 600 l, která mě příjemně překvapila svou i cenou i tím, že jsem nenašel žádné negativní recenze.
V neděli objednávám, v pondělí telefonicky upřesňuji, že když není šedo-černá, tak holt vezmu černo-černou, ale s podmínkou, že ji dostanu do středy.
Ve středu navečer začínáme nakládat do naší nové rakve.
Je pozdní odpoledne, ale i tak dokáže slunce její černý povrch rozehřát tak, že dotyk je hodně nepříjemný. No, až do ní bude na Sardinii pražit polední slunce někde mezi rozpálenými skálami, doufám, že se nerozteče :-P (odpověď předem: Nerozehřála se, sloužila bez problémů - i když je fakt, že hned po návratu z první túry jsme si z ní brali láhev s vodou a bylo to jako pít čaj).
V 19:00 vezeme k babičce věci našeho psa na 14 denní pobyt: misky, „peřinku“, žrádlo, hračky.
V 19:45 jí telefonujeme, že dnes k ní Dandyho nepřivedeme, protože začal strašlivě kulhat na levou přední a tak musíme posunout odjezd a ráno s ním zajít k veterináři.
Během vyšetření sympatickou paní doktorkou XY (v ordinaci MVDr.O.Štancla) se Dandy choval slušně. Jenom mi poslintal tričko. Dostal injekci, prášky a doporučení, ať v případě pokračování kulhání přijde na rentgen.
Dandy předán babičce, v 9:00 vyjíždíme.
Odjezd byl tak rychlý, že jsme zapomněli zavřít zadní bránu, což zjistila až druhý den babička.
Choceň-Brno-Mikulov jedeme průměrnou rychlostí 62 km/hod, pak už naštěstí cesta Wien-Villach-Bologna-Livorno utíká (5-krát střídání řidičů). Nikde se nezvedla dálnice tak, jak se v současných horkých dnech děje v Česku, i když v Rakousku jsou vedra ještě větší :-!
Funguje nový průjezd Vídní ze severu (silnice S1–S2), který přímo vede na dálniční most přes Dunaj. Na záchodcích u rakouských dálnic pozorujeme 2 nové jevy:
- zvýšila se cena na 50 centů/užití
- hajzlbáby byly vystřídány hajzldědky
I když je všední den a jezdí kamiony, provoz je normální; v jediné zácpě stojíme asi 10 minut na italské A1 mezi Bologna-Firenze. Je už ale noc, pořád vedro a tak to na úzké dálnici v prudkém klesání k Florencii je hodně nepříjemné.
Do Livorno dojíždíme v 23:45. Jedu dost „na morálku“, spěchám, abychom stihli otevřené toalety v odbavovací budově přístavu (minulý rok ji zavírali po půlnoci).
V přístavu je ale ještě živo, právě se chystá k odplutí noční trajekt Moby lines – to jsme tu v minulých 3 letech nezažili. Pak nás trkne proč: jsme tu o 10 dní později, turistická sezóna se blíží k vrcholu a proud turistů na Korsiku/Sardinii sílí.
Po odplutí trajektu zakládáme spolu s dalšími novou frontu, s Áňou roztahujeme karimatky a spacáky před autem.
U hlavy nám drnčí mobilní zátarasy, které odtahují naloďovači Moby lines.
Koukáme jak vyorané myši: je teprve 5:15, trajekt má odjíždět v 8:00, ještě není u mola, dokonce ani na dohled, a už začíná odbavování 8-O
Urychleně házíme věci do auta a jsme naváděni do fronty osobních aut, která budou najíždět nejdříve.
Na lodi obsazujeme 4 místa ve velkém sále s výhledem na příď a dospáváme.
Plavba v poklidu; jediné vzrušení je riskantní křižování dráhy trajektu malou francouzskou plachetnicí sotva 20 metrů před přídí. Po šťastném minutí sděluje trajekt plachetnici sérií krátkých, ale hlasitých houknutí, co si o jejím kormidelníkovi myslí.
Novinkou proti trajektům Corsica Ferries je asi hodinové vystoupení klávesisty a zpěvačky, kteří se na podiu velkého sálu snaží rozpoutat kolektivní zpěv. Podaří se jim to jen částečně.
Připlout do Olbia jsme měli ve 14:00, máme hodinu zpoždění.
Spletl jsem si schodiště pro přístup k autům, zavedl jsem rodinu do špatné fronty. Narychlo přebíháme k příďovému schodišti přes právě vytíranou podlahu osobní paluby, což personál nekomentuje s nadšením. Při výjezdu z lodi je nálada v autě na bodě mrazu, i když venku je +35°C.
Při výjezdu z Olbia na jih zahlédneme reklamní tabuli hypermarketu Auchan. Po několika pokusech ho najdeme (směr letiště, ale na posledním kruháku neodbočit); dokupujeme základní potraviny: víno, šunku, sýr a zeleninu. Po hodině odjíždíme se sluncem v duši a v očekávání věcí příštích.
V prvním kempu pod Olbia se nám nelíbí snobská atmosféra, pokračujeme po dálnici až na sjezd „Uscita Budoni“, dál po SS125.
Další kemp je také určen výhradně plážákům, ale už jsme unavení, tak kempujeme (podmínka ubytování: minimálně na 3 noci).
Změny proti kempům Korsice:
- veškerý personál tu umí anglicky
- auta parkují mimo kemp, dovnitř je pustí jen na začátek a pak na konec, vždy v doprovodu personálu
90% obyvatel kempu tvoří italští důchodci s vnoučaty.
Jana dělá první zeleninový salát letošní dovolené; i když doma moc tuků nespotřebujeme, tady (stejně jako na Korsice) nešetříme olivovým olejem.
Koupání v moři nás moc nenadchne, standardní písčitá pláž, kousek od břehu oblázky, které dávají našim citlivým chodidlům zabrat, nevidíme skoro žádné rybky.
Voda je hodně teplá, jako v bazénu, vstupujeme do ní bez osmělení, horní vrstvě ji hádám na 28°C.
I v noci je vedro a tak navzdory varováním, že na Sardinii se krade, zavádíme nový zvyk, který dodržujeme po celý pobyt - spát s rozepnutým tropikem.
Žádné komentáře:
Okomentovat