24. 7. 2010

Sardinie 2010 - Cala Goloritze

Túra: náhorní plošina Golgo – zátoka Cala Goloritze (v průvodci trasa č.31)
Jízda z kempu: 20 km
Výlet (včetně koupání) vzdálenost, doba: 7.7 km, 5:36
Nadmořská výška výchozí - cílová [m.n.n]: 400 - 0
Celkové převýšení: 460 m

V noci foukal vítr a bylo slyšet velké vlnobití, ráno je už ale moře zase klidné. Voda se příjemně ochladila.
Ze stromů (nevím, jak se jmenují, mají dlouhé úzké listy a holý kmen, jejich kůra se odlupuje v tenkých cárech), pod které jsem přeparkoval, skapala na auto lepkavá mazlavá hmota podobná smůle, na kterou se chytá prach. Přes okna není moc vidět :-(
Jedeme na sever po SS125.
Autorádio je stále "kousnuté" na stanici RADIOLIN, nelze přepnout na cd.
V Baunei (v úzkých uličkách se potkáme s protijedoucím autobusem) odbočíme doprava na prudce stoupající silničku, která nás zavede na náhorní plošinu Golgo.
Podle ukazatelů jedeme dál po prašné cestě až na parkoviště (placené, 4 €). Italsky mluvící mládenec mě jednak žádá o přeparkování,jednak kasíruje. Jeho vysvětlování, kudy jít, nese Ondra mávájící svou GPS vysloveně s nevolí :-)
Asi čtvrthodinu stoupáme pro udržované horské cestě do sedla v nadmořské výšce 470 metrů.
Odtud klesáme až k moři nádhernou, fotogenickou soutěskou, která chvílemi vyvolává dojem divokého kaňonu tísněného vysokými skalami s velkými převisy, chvílemi zase pečlivě aranžovaného a udržovaného zámeckého parku staletými kamennými duby (tak tyto stromy označuje průvodce; já bych, že je to dub, nepoznal).
Fotíme, fotíme, fotíme a říkáme si, že tohle si ti Italové za svoji lenost nezaslouží :-)
Třešničkou na dortu je bílá oblázková pláž s průzračnou vodou lemovaná vysokými skalami.
Pláž je vyhrazena jako soukromá - bójkami, rozmístěnými 300 metrů od břehu, je definována hranice, za kterou nesmějí lodě. Obec Baunei, která udržuje jedinou přístupovou cestu soutěskou, tu vybírá 1 €/osobu.
Nejkrásnějši koupání, jaké jsme zatím poznali, absolutní špička, která je pro mě srovnatelná jen koupáním pod Capu Pertusato na Korsice.
V hluboké vodě s vápencovou deskou na dně jsou spousty ryb. Některé jsou tak velké, že bychom je k večeři ani nesnědli :-)
Jsme opravdu překvapení, jak se pláž postupně plní (460 metrů převýšení není pro úplné lenochy). Po poledni tu odhadujeme přes 80 lidí. Někteří návštěvníci přišli v pohorkách (jako my), většina v teniskách (hlavně Francouzi), ale i v plážových tlapkách (několik Italů). Tak to bych nedokázal :-P

Při večerní debatě mě Ondra upozorní na zmínku v průvodci, po které beru zpět všechny svoje znevažující hlášky o turistické lenosti Italů: Známá vysokohorská turistická trasa G20na Korsice, je jen slabým čajem ve srovnání se "Sentiero Italia". Tato dálková trasa prochází celou Itálií včetně ostrovů: z Terstu přes Apeniny do dolní části "kozačky" v Kalábrii, od jihu přes Sicílii až do nejsevernějšího cípu Sardinie na Capo Testa. V roce 1995 se prvního přechodu této přes 6000 km dlouhé trasy, který trval několik měsíců, zúčastnilo pět tisíc turistů (i když ne ve všech etapách)!! :-O
Jestlipak by nešlo udělat dákovou turistickou trasu "Kolem Česka" po hraničních horách?

V noci mě kolem jedné hodiny vzbudí kravál diskotéky, která se rozpoutala opodál. Prý začala v 23:00, vím, že trvala do 3:00.

Žádné komentáře: