Jízda z kempu: 2 km
Výlet (včetně případného bloudění) vzdálenost, doba: 11.8 km, 6:00
Nadmořská výška výchozí - cílová [m.n.n]: 40 - 10
Celkové převýšení: 370 m
Jana nás budí v 7:30 už k hotové snídani. Při jídle si vyměňujeme dojmy z noční „kulturní akce“ – moc se nám to líbilo :-/
Jedeme na „horní náves“ v Santa Maria Navaresse stejně jako předevčírem.
Autorádio je stále „kouslé“ na stanici RADIOLIN. Asi ho bude nutné „resetovat“ odpojením od napájení :-(
V deset hodin vycházíme stejným směrem jako minule, ale neprojdeme „dírou ve zdi“ (jak odbočku do prudkého kopce identifikoval průvodce), jdeme vpravo po stoupající asfaltce, kterou lemují výstavné rezidence s nádherným výhledem na zdejší turistický přístav a na celý dlouhý záliv zakončený výběžkem Arbatax (u Tortoli).Příjemná cesta po skalnatém pobřeží, střídavě na slunci a ve stínu malých hájků, krásné výhledy na moře.
Občas – hlavně v suťových polích - není cesta příliš zřetelná a musíme správný směr chvíli hledat. V jednom místě se dostáváme na nepříjemný sráz, který vznikl sesuvem svahu. Snaha o pokračování cesty v původním směru hrozí pádem - a to hodně hlubokým. Kousek se vracíme a objevujeme obcházkovou trasu. Než na ni vyrazíme, z větví a kamení stavíme překážku, aby bránila dalším turistům v opakování naší chyby.
Při výhledech na postupně se přibližující skalní špici Perda Longa fotíme jako blázni. Je hodně fotogenická :-)
Je vedro. Úsek 5 km jdeme něco přes 2 hodiny (včetně zastávek na oběd a pití), často odpočíváme, jsme už celkově dost unavení.Na parkovišti pod Perda Longa parkuje dost aut, které přijely po odbočce z SS125. Jejich posádky se koupou pod skálou, nás od koupání odrazuje velmi kamenitý břeh.
V restauraci si dáváme kafe. Na Ondrovo přání Áňou a Janou nesčetněkrát focen tak, aby v záběru byla skála a on s GPS v ruce – potřebuje to pro „kešku“, která je tady umístěna (virtuální cache).
Po 13.hodině se vracíme stejnou cestou. Co chvíli se otáčíme a znovu fotíme impozantní skalní špici.
Potkáváme starší německý pár (odkud jsme pochopí teprve když jim řekneme „From Čekoslovákia“). Dáma nás varuje, že cesta do Santa Maria N. je dlouhá. Oni že odtamtud vyšli v 10:30, že ztratili cestu a bloudili strašlivým stoupáním do svahu. Teď že už jen dojdou ke špici, kterou vidí před sebou a zpátky pojedou stopem. Ptá se, jestli máme dost vody, oni že původně měli 4 litry a všechnu vypili. Chápeme ten dotaz jako zdvořilou prosbu a tak Ondra podává dámě jednu láhev s vodou, že my máme ještě dvě.
Dáma s díky odmítá, oni že už dojdou, ale my abychom měli dost vody na cestu. Teprve teď nám dojde, že paní se domnívá, že z parkoviště pod Pedra Longa náš výlet teprve startujeme. Vysvětlujeme, že my jsme z Santa Maria vycházeli v deset a teď že se už vracíme, že do S.M.N. dojdeme tak za hodinu a půl. Poté paní konstatuje, že jejich bloudění tedy bylo ještě horší než si mysleli. Převádí řeč, jestli prý známe Cala Goloritze, oni že tam včera byli. Flekujeme: „Jasně, byli jsme tam včera, z planiny Golgo.“ (uvědomuju si, že jsem je tam viděl přijít, když jsme se balili k odchodu). A hned trumfujeme: „A předevčírem jsme šli se S.M.N. na Monto Oro!!“. Když na její dotaz, zda je začátek té trasy nějak značený odpovídáme záporně, uznale říká: „You are very good hikers!“ Hrudníky se nám pnou pýchou :-) Napadlo mě v autorádiu vypnout režim RDS (automatické přepnutí na stanici, která aktuálně vysílá dopravní zpravodajství). Tím je problém vyřešen, zase je možné přepínat na CD nebo ladit jiné stanice. Inu, ‚italian style’ aneb jak si snadno zvýšit poslouchanost! :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat