Po snídani balíme a jdeme platit. Recepční prohrabal kupu papírů, na kterých má okopírované 2 stránky z pasu (tomu říkám práce s osobními údaji) a účtuje nám za 4 noci 148 € – skvělá cena. V Sigma nakupujeme místní vína a jedeme zpět na sever po panoramatické silnici SS125.
Cestou zastavujeme na rozhlédnutí, výhledy na okolní hory v úseku Baunei – Dorgali jsou nádherné.
Abychom měli nějakou kulturu a také proto, že na mnoha vypitých lahvích byl slogan „Víno z ostrova nuragů“, zastavujeme na prohlídku „nuragské“ vesnice.
Kdo byli „nuragové“ se moc neví, starověká prý civilizace, kterou sužovali Kartáginci a později Římané.
Procházíme kruhovými kamennými základy, možná domů, možná chrámů, kdoví co to vlastně bylo (Nuragové nezanechali žádné písemné památky).... jo, takhle skončí civilizace, která nezaznamenává informace „hmatatelně“, ale jen virtuálně :-)U Siniscola nás zastihne jediný déšť, který jsme na Sardinii zažili. Je to pořádný liják a jsem za něj vděčný – spláchne z auta i z rakve tu lepkavou hmotu ze stromů v kempu.
V hypermarketu Auchan v Olbia nakupujeme potraviny, mimo jiné i 2 grilovaná kuřata k večeři.
Jedeme dál na sever po hlavním tahu směr Costa Smeralda (Smaragdové pobřeží).
Kemp Cugnano vypadá příjemně, recepční mluví dobře anglicky, ale šokují nás zdejší „bezpečnostní opatření“:
- musíme předložit všechny pasy
- pro každého vystaví kempingový průkaz, kterým se každý musí prokázat při každém vstupu do kempu - třikrát zdůrazněno!- auto pustí dovnitř jen na počáteční vyložení, pak už musí parkovat mimo kemp :-P
Další šok: Ve sprchách teče teplá voda jen po vhození žetonu, který se kupuje v recepci :-[
Po zabydlení se jdeme projít.
Vzadu v kempu je velký bezén - opravdu moc pěkný, s potěšením ho užíváme.
Přístup k moři ale z kempu není, hranicí je řeka, která vypadá velmi nevábně na koupání, ale která se zdá přeplněná rybami. A my nechali udici doma :-(
Žádné komentáře:
Okomentovat